Téma | Jak vnímáte proces tvorby?

Někdy přemýšlím nad nějakou věcí dost dlouho. Až moc dlouho... A pak už vím, že to neudělám, jelikož už to není tak dobré, jak sem di myslela...
Někdy zase nejraděj nepřemýšlím vůbec...a taky to tak pak vypadá...

prostě to tam musí být

Lukas_87: ten výrok je krásným dvojsmyslem

stagnujem

klaun: jaký typ prázdnoty máš na mysli?
u mě to třeba není prázdota, co mě "nutí" netvořit to, co bych chtěla. Nazvala bych to obdobím nedobrých nálad. V takovém úseku (a může být i notně dlouhý) taky tvořím, ale ne přesně to, co bych chtěla, ale spíš takové "výhřezy" - a to ať čehosi vizuálího, tak úseky textu, který následně (v období lepších nálad) reviduju, dávám dohromady a piluju. A hlavně celý to období nikdy není ÚPLNÁ krize, v tom smyslu, že člověku je sice mizerně, netvoří a je proto třeba i lehce rozmrzelý, ale získává tím stějně nějaké zkušenosti a nápady, které po překlenutí tohodle období, které zná podle mě úplně každý, jde zúročit.

proud myšlenek a asociací a občas myšlenkový mapy, většinou se snažím i něco sdělit, u komiksů je to komplikované, protože každý něco říká, každý má nějaké vyjadřovací prostředky a mimiku, prostředí, reakce na situace, píšu si útržky vět a banality. nebo položit na zem balící papír, uhlem poslepu rychlou křivku nebo kruh a snažím se v něm něco najít, definuje se to pocitama, ve stejný křivce jsou jeden den baráky a komíny, druhej den obličeje, pózy a gesta. tvorba musí být uvolněná a bez časovýho omezení, třeba poslouchat hudbu.jak překonáváte prázdnotu nebo takzvaný tvůrčí krize?

záleží co dělam, záleží jakym způsobem a zda vůbec přijde idea...
u designu to obvykle bývá tak, že mě napadne nějakej základní naprosto banální tvar, kterej aplikuju na konkrétní věc, třebas na auto-mrsknu na papír ten základ, vodmrsknu tam nějakou perspektivu a pak tužkou tu ideu rozvýjim dál, často to celý vygumuju a koncept kompletně předělam dokud nejsem se zpracovánim tý idei jakžtakž spokojenej, načež pak přichází na řadu řemeslo...
co se týče volný tvorby je to složitější...

probudim se, přemítnu sny a tak dále.. což mě pěkně nakopne..vlastně mám jeden komix v záloze bez pointy.. no to je jedno, nejvíc nadrženej na barvy jsu tehdy, když vypucuju stůl, jak je pěkně uklizeno, tak to de samo...
nebo..to je věc druhá, dojdu z hospůdky (musí být hodina od 23:00 do 01:00) jenže to se stává málokdy..tak opilej kreslim minimálně:(

najkrajšie je, keď už ste sa sa stopiaty krát pozreli zo všetkých možných uhlov a opýtali sa prečo to nie je dobre ... aaaa... nič! a potom to necháte odpočinúť, uležať a príde odniekiaľ moment keď zrazu nemusíte jesť ani spať, lebo ste sa v tom úplne stratili a maľujete a maľujete.../mesiac si myslíte aké je to fasa/... aby ste následne zistili, že zase neviete pomenovať prečo je to uplne v....

vystrčím ruku z okna rozevřu prsty vypiju kakaový koktejl strčím si tužku do nosu
a chytám přez ruku z venku od venkova ze slovenska inspiraci... vyčkávám když de spát bo to mi dá ze snů největší inspirace a pak frčím takhle pěkně do ránka

něco dělám, něco mě napadne, všeho nechám a skicář je připravenej...ne, bohužel, nežiju v tak sladký anarchii

sedim, koukám a buch, ta věc se jemenuje tak jak bych si to mohl převést jinak..
jdu a buch, ta věc vypadá jak něco jinýho...
čmárám a bingo, z toho leze uplne neco jinyho nez moje ruka vedla..
trosku prehanim no

Někde jdu, stojím, sedím, jedu a bác ho, vlítne do škeble věta nebo rým, obraz situace. Napíši a dělám několik korekcí, aby to znělo a každý výraz měl své opodstatnění. Někdy je mor najít hezké rýmy, ale to se vždycky nějak poddá.
Jen když sedím doma, to nic nevymyslím. Na povel klidně na určité téma napíši, ale nebude to pro mě to pravé ořechové.

bashelamba: Sorry že jsem tak dlouho neodpovídal.Byl jsem hledat nápady No někdy to příjde samo od sebe,ale většínou se tomu snažím jít naproti.Např.mě spontánně napadne nějaký verš,který zajímavě zní no a pak se z toho všeho snažím "vybruslit" s nějakou pointou.Někdy mám napsanou půlku básně a stále ještě nevím,jaká bude pointa Kladu důraz hlavně na slovohru a zvuk.Prostě to musí být zvukově a rytmicky zajímavé.Básnění je moje nejoblíbenější hračka

a hlavně intuice... nevim nakolik člověk něco dělá a pojmenovává to až následně, aby ten postup byl "přenositelnej" - resp. pochopitelnej ostatním ...
btw: Jak se snažíte vcítit do "cizího" díla?

jo to máš pravdu..příjde..autor ho vytvoří podle jeho představ....každej by ten nápad vytvořil následnovně jinak

nápad přichází sám, ale je to autor, kdo mu musí dát nejakou podobu a to je taky část nápadu, aby to bylo výstižné a zajimavé

nápad asi nejde hledat ne??ten prostě přichází sám z ničeho nic...ani se do předu neohlásí a je tam :)

hledání výrazu je asi všudypřítomné, ny? Nemůžu říct, že tvorba je oddych, je to něco, co člověka vcucne a deptá ho do konce...proto je třeba zavčasu dokončit...nápady nemůžu říct, že hledám, v současný době mám spíš pocit, že je nestačim ztělesňovat...ale nic se nesmí uspěchat

Pavel: hledání nápadu? jak to u tebe probíhá? .)