Původně jsem chtěl dát dohromady nejhorší exempláře, ale to se hledá podstatně hůř, než vizitky nějak vyjímečné. Tak jsem našel 111 pro mě zajímavých.
překlad záznamu z blogu slavného fotografa Martina Parra, jež shrnuje 13 nejčastějších klišé, jež se v současné fotografické tvorbě vyskytují.
Extrémně zásadité vody afrického jezera Natron proměňují ptáky, kteří do nich spadnou, v kalcifikované mumie. Fotograf Nick Brandt tyto poněkud děsivé ostatky zachycuje ve své fotografické knize Across the Ravaged Land.
Jistě se vám již někdy stalo, že jste si lámali hlavu, co se starými spotřebiči, nábytkem nebo jiným odpadem, který nelze „snadno zlikvidovat“. Můžeme je odvést do sběrného dvora, můžeme je také pohodit do lesa, jak někteří méně zodpovědní občané s oblibou dělávají. Je tu ovšem ještě jedna možnost-udělejme z nich sochu.
Některé jsou roztomilé, některé jako by vypadly z hororu. Všechny jsou ale jednoznačně originálem. Řeč je o hračkách, které vyrábí Child’s Own Studio – podle obrázků nakreslených samotnými dětmi.
Právě zkouším nový Photoshop CS5, tak jsem při té příležitosti dal dohromady video tutoriál. Podívejte se, jak se dá s novými nástroji Photoshopu během 5 minut přetvořit běžná fotka.
Na ořízce některých starých knih se skrývají namalované výjevy - při zavřené knize neviditelné, ukážou se, až když prolistujete jejími stránkami.
Německý fotograf Kilian Schoenberger vytvořil sérii inspirovanou pohádkami bratří Grimmů.
Využívání veškerého dostupného materiálu pro splynutí s okolním prostředím je typické pro většinu mořských živočichů. Například kraby si během několika hodin dokážou na svých zádech vytvořit neuvěřitelný pestrobarevný koberec. Co se ale stane, když přenecháme těmto a podobným živočichům práci profesionálních zlatníků? Na tuto otázku nám odpověděl francouzský umělec Hubert Duprat.
Rušný život měst od úsvitu do soumraku úsporně zaznamenal Stephen Wilkes - přes 1500 snímků městské scenerie zkombinovaných vždy do jediné časosběrné fotografie.
Co je stín a co je skutečný objekt, který ho vrhá? Tato skutečnost není často na první pohled na Bednijových propracovaných fotomanipulacích patrná.
Tak jako hudba 20. století má svého Presleyho, má výtvarné umění této doby svého Lichtensteina.
Tajuplný lesní porost, červené králičí oči ustrašeně vykukující zpoza zkrouceného kmene, jedovaté muchomůrky rozevírající své potrhané závoje či vykuchané andulky mrtvolně ležící na bílém prostěradle...to vše a mnohem víc se ukrývá pod jménem Mister Finch.
Staré, opuštěné a polorozbořené budovy s oloupanými stěnami a propadlými stropy skrývají, pro většinu z nás, zvláštní, až spirituální atmosféru. Prázdné chodby s opadanou omítkou, opuštěné pokoje bez oken a obytné prostory se zapomenutým nábytkem, na nás dýchá duchem uplynulých let. Takový prostor může silně ovlivnit naši imaginaci, vrátit nás do časů minulých a dějů, které se na daných místech udály nebo se alespoň udát mohly.