Sinayská poušť-smutné a až nesnesitelně opuštěné místo bez špetky ochoty a porozumění. Planina obklopená vysokými horami ukrývající neuvěřitelné pozůstatky antických ruin, starých hliněných nádob a dalších, historicky nevyčíslitelných objevů. Člověk bloudící po této rozpálené půdě bez vody a dalšího potřebného vybavení nevydrží na živu ani několik dní. ..Takto nelítostná i fascinující zároveň poušť u egyptské Penispuly může být.
Občas se ale nějaký odvážlivec z řad badatelů, zvědavců či nepoučitelných cestovatelů zatoulá a při troše štěstí přinese úžasné suvenýry v podobě fotografií, obrázků, nalezených předmětů či silných vnitřních zážitků. Jedním z této hrstky odvážných je i estonský fotograf Kaupo Kikkas, který při svých toulkách mezi antickými pozůstatky narazil na něco, co mi doslova vyrazilo dech-staré opuštěné divadlo. Pečlivě vyrovnané řady dřevěných sedaček klasického stylu v půlkruhu umístěných proti plátnu jakoby neustále čekaly na své první návštěvníky. Promítací vybavení v zadní části tohoto "kina duchů" jemně hladí zrnka zlatého písku a celý prostor jakoby prosil o vysvobození z dávné kletby.
Tuto instalaci vytvořil francouzský výstřední umělec hledající nové hranice a stále větší výzvy. Za pomoci grantového příspěvku sehnal staré klasické sedací soupravy dřevěných židlí a společně s obří plachtou a zcela funkční promítací technikou je převezl doprostřed tohoto nehostinného místa, aby zde vytvořil nejpodivnější kinosál na celém světě. Když bylo vše hotovo a připraveno k premiéře, autor se rozhodl alespoň jedenkrát kino opravdu využít. Bohužel mu ale nebylo přáno a tak toto neadekvátní místo plné atmosféry a spirituality zůstalo nedotčeno a zachováno pro odvážnější budoucí generace.
Každý, kdo toho místo navštíví, musí cítit silnou a nevyhnutelnou ohleduplnost vůči tomuto fascinujícímu prostoru. Je to místo pro meditaci a uspořádání myšlenek během tichého představení větru a písku, který se točí a prohání mezi řadami starých sedadel. A ačkoli je objekt relativně nový, návštěvník, sám, uprostřed mnoha prázdných sedadel, jakoby pocítil přítomnost duší všech předků pozorujících ten stejný příběh již tisíce let.