Celé to začalo můrou, která se ukrývala v krabičce od cigaret v zaprášeném podkroví budovy Smithsonovského institutu. Příroda obdařila jedno z jejích křídel prakticky dokonalým ztvárněním písmena "F". A právě na tuto můru narazil Kjell Bloch Sandved, norský přírodovědec, které do Ameriky přijel podniknout průzkum pro svou encyklopedii. Křídlo můry si tehdy vyfotil a snímek pověsil na zeď nad svůj pracovní stůl. Tam viselo více než rok - a mladému vědci se postupně v hlavě líhl nápad. Proč nezkusit najít více písmen?
Tohle se odehrálo v roce 1960. Sandved, který se zabýval studiem chování zvířat, neměl žádné větší předchozí zkušenosti s fotografováním, ale zakousl se do zvoleného úkolu s pravou horlivostí vědeckého pracovníka. Četl knihy a chodil na lekce fotografování – až ho nakonec mohl sám začít vyučovat přímo ve Smithsonovském institutu. A také se vydal na cestu, která trvala desítky let – za fotografiemi křídel motýlů a můr, stejně tak jako dalších krás přírody.
Objel celý svět a v průběhu času shromáždil obrovské množství fotografií. A tak mohla vzniknout dávno vysněná Motýlí abeceda, které obsahuje dokonce hned tři sady písmen a číslic – každá zahrnuje 26 písmen anglické abecedy a deset číslic od nuly až po devítku. Na svých stránkách fotograf nabízí možnost nechat si motýlími písmeny vytisknout slova podle přání či si koupit celou abecedu jako plakát. Můžete si u něj objednat originální přání k svátku, narozeninám, nebo třeba romantickou žádost o ruku…
Když Sandved začínal, makrofotografie nebyla zdaleka tak běžná, jak dnes, a tak si vyvinul vlastní postupy. Od roku 1960 používá stále ten samý fotoaparát, který i přes vývoj ve fotografické technologii nikdy nevyměnil. Říká, že trik v tom, jak udělat snímek motýla z opravdu těsné blízkosti, je přibližovat se velmi pomalu a nedělat přitom žádné pohyby do stran. Při focení nikdy žádného motýla nezranil ani neusmrtil.
Kromě motýlí abecedy Sandved sestavil také Přírodní abecedu, která se skládá, jak název napovídá, ze všech možných tvarů, které se dají hledáčkem objektivu zachytit v přírodě – od "A" tvořeného píďalkou nataženou mezi dvěma částmi ohnutého listu přes "S" z krku plameňáka až po "Z", které představují kupky spor na okraji listu kapradiny. Nápad na Přírodní abecedu přišel stejně náhodně, jako u Motýlí – fotograf procházel své snímky a všiml si, jak je fotka kraba, kterou pořídil na korálovém útesu v Pacifiku, podobná písmenu D, a fotka zmije z panamské džungle zas vypadala jako Q. Od toho byl už jen krok k sestavení nové sady písmen a číslic.
Sandved tvrdí, že si nikdy nedělal starosti s tím, jestli dokáže ve svých fotografiích najít kompletní abecedu. Za více než čtyřicet let své fotografické kariéry, při které prošel lesy, bažiny, hory a nejrůznější zákoutí všech kontinentů a také se potápěl na korálových útesech, nasbíral přes dvacet tisíc rozmanitých fotografií přírodních krás. "Příroda je tak rozmanitá a jedinečná, " říká umělec. "Pokaždé, když skrze ni procházíte, je jiná. Většina lidí ale životem prochází, aniž by doopravdy viděla." Sandved doufá, že jeho fotografie dokážou lidi přimět, aby světu kolem sebe věnovali více pozornosti.
zdroj fotek: http://www.mymodernmet.com/profiles/blogs/kjell-bloch-sandved-butterfly-alphabet
stránky autora: http://www.butterflyalphabet.com/main/index.php
