John Towner Williams se narodil 8. února 1932 v Queensu jako syn Ester a Johna Williamsových. Od 7 let se učil hrát na klavír, postupem času zvlídal trombón, trubku i klarinet. John roku 1950 absolvoval Severohollywoodskou střední školu, odtud pokračoval na univerzitu UCLA kde studoval kompozici a hru na piano se znamým italským skladatelem Mariem Castelnuovo-Tedesco a zaroveň se docházel k soukromým hodinám k pianistovi Bobbyhmu van Epsnovi. První serióznější práci v podobě piano sonáty složil již ve svých 19ti letech. Poté pokračoval na dechovém kvintetu který nikdy nedokončil, protože vstouil do armády. Po dokončení služby odjel do New Yorku kde studoval Juiliard School of Music a hodiny piána u Rosiny Lhevinne. Z New Yorku se vrátil do Hollywoodu kde nahrával s orchestry jak pro Columbia Pictures, tak pro 20th Century Fox. Jeho spolupracovníky byli Alfred Newman, Elmer Bernstein a Jerry Goldsmith. Díky tomu si ho všimla řada filmových skladatelů kteří ho podporovali v hudebním studiu, které dokončil s mentory Olafem Andersonem a Mariem Castelnuovem-Tedescem.
Období katastrof v Hollywoodu nastal v 60. a 70 letech 20 století. Prvním snímkem této dekády bylo Dobrodružství Poseidonu /1972/. Další snímky které přibyly do filmografie Johna Williamse v tomto žánru byly Zemětřesení /1974/ a Skleněné peklo /1974/. Mezi jeho další počiny z období amerického středozápadu patří westerny Malí kovbojové /1972/ a Man who Loved Cat Dancing /1973/.
Mezi podobně malé snímky jako Conrack nebo Papírová honička byl i režijní debut mladého režiséra který se měl svým následujícím počinem zapsat do filmových dějin. Steven Spielberg požádal Williamse aby mu složil hudbu k debutu Sugarlandský expres /1974/. Začala tak spolurpáce, která trvá dodnes. Sugarlandský expres na své poměry slavil neuvěřitelný úspěch a tak se nebylo čemu divit když mladého režiséra vyhledali producenti David Brown a Richard D. Zanuck a nabídli mu dosud nepublikovatelnou knihu Čelisti /1975/. Když se Spielberg sešel s Williamsem a vysvětlil mu svoje první nápady, začal Williams na klávesách vyťukávat dva tóny, E a F, propadl Spielberg v záchvat smíchu a považoval Williamsův výkon za žert. Po několika opakováních si však tóny zamiloval a z tohoto motivu se stala klíčová definice pro zlo ukryté divákovu oku. Z filmu se stal obrovský hit který lámal všechny dosavadní rekordy, v Universalu byli radostí bez sebe že se ze Spielberga stala hvězda mladé nastupující režisérské generace a Williams právem získal svého druhého Oskara. První zlatou sošku získal za aranžmá původní hudby z broadwayského muzikálu Šumař na střeše pro jeho filmovou verzi z roku 1971.
Asi nemá smysl rozepisovat každou spolupráci Spielberga a Williamse, nicméně připomeňme si pár věcí. Setkání třetího druhu /1977/ byl další projekt, který byl předurčen stát se hitem. Williams složil spoustu skladeb /včetně hudební konverzace mateřské lodi s pozemskými vědci/ již před začátkem natáčení a Spielberg pak stříhal film přímo na hudbu. Spielbergův dobrý kamarád George Lucas se snažil získat práva na zfilmování Flashe Gordona a neuspěl stejně jako Spielberg s přáním režírovat film o Jamesi Bondovi. I když byly Hvězdné války /1977/ ve své době mimořádně promyšleným projektem, se jménem skladatele který by měl složit hudbu si George Lucas pořád nebyl moc jistý. Zašel tedy za Spielbergem a ten mu doporučil právě Williamse.
Williamsovy Hvězdné války, stejně jako samotný film, se staly přelomovým dílem filmové historie. Díky nim přišel znovu do módy velký orchestrální zvuk, Williams získal svého třetího Oscara a řadu dalších ocenění. Williams poprvé spojil své síly se slavným Londýnským symfonickým orchestrem, výsledkem se stalo legendární dílo, jenž přivedlo k filmové hudbě mnoho nastupujících skladatelů budoucích generací. Stalo se i nejprodávanějším instrumentálním soundtrackem na dlouhých 20 let. Díky výhodné smlouvě, u které filmové studio nepočítalo s masivním ziskem z reklamních předmětů s emblémem filmu se Lucas stal nejvýznamnějším mužem v Hollywooodu a svoje následující projekty financoval z vlastní kapsy. Williams u snímků Impérium vrací úder /1980/ a Návrat Jediho /1983/ rozpracoval tématický základ daný prvním filmem a pro každý díl přidal pár dalších emotivních motivů. Díky úspěchu filmu bylo možné najmout mnohem větší orchestry, než bylo možné v případě Nové naděje, důsledkem toho se často stává že v hodnocení Impérium převyšuje první díl série.
Mezi tím vším se Williams věnoval dalšímu ze svých budoucích úspěchů, Supermanovi /1978/. Na základě úspěchů hororu Přichází satan! /1976/ byl k filmu nakonec vybrán Richard Donner jako režisér, a John Williams na hudbu díky Hvězdným válkám.
Superman je dokonalým příkladem Williamsových zlatých let. Vyjímečný a dnes již hlavní legendární motiv který znají i nedotčení diváci zapříčinil, že se ze Supermana stala další zlatá klasika. Williams slaví jeden úspěch za druhým a k tomu mu přispěla i spolupráce s Londýnským symfonickém orchestrem s nímž krom Hvězdných válek a Supermana spojil své síly i u Draculy /1979/, Fury /1978/, Monsignor/1982/ a především Dobyvatelů ztracené archy dua Spielberg-Lucas. Williamsova hudba zcela ignoruje dobové konvence spočívající v elektronické hudbě a popových prvcích.
Posledním skutečně komerčně převratným a přelomovým dílem Williamsových zlatých let se stal kdo jiný, než Spielbergův E.T.-Mimozemšťan /1982/. Pro Williamse znamenal dvě výzvy, první byly emoce a slzy, druhá byla o poznání komplikovanější. Finální scéna honičky na kolech byla vrcholnou scénou filmu trvající 15minut. Sekvence s sebou nesla značné problémy s celkovým nahráváním 15 minutové skladby na jeden zátah. Co se komerčního ohlasu týče, E.T překonal Hvězdné války, udržel se na žebříčku nejúspěšnějších filmů 11 let a vynesl Williamsovi čtvrtého Osacara. O 20 let později při příležitosti uvedení speciální verze Williams při slavnostní premiéře naživo dirigoval symfonický orchestr, a to bylo po 70ti letech poprvé, co byli diváci provázeni filmem naživo hranou hudbou.
V následujících letech začíná Williams mírně stagnovat. Stále pracuje na atraktivních nabídkách, ale nevěnuje se jim s takovou vervou a invencí jako bylo obvyklé. Dokončí trilogii Hvězdných válek, přibudou dva díly Indiana Jonese, nicméně se v jeho tvorbě začne projevovat zájem o komplikovanější hudební směry a temnější snímky vyrovnávající se s vietnamským traumatem – Říše slunce /1987/, Narozen 4. července /1989/, Náhodný turista /1988/, Stanley a Iris /1990/. Williams začátkem 90. let začne experimentovat s elektronikou a to ve snímku Presumed Inocent /1990/, aby následně potěšil své fanoušky návratem na orchestrální vrchol se Spielbergovým Hookem /1991/. K výdání tohoto snímku který byl prvopánově muzikálem, mělo dojít v roce 1985 aby byl následně zastaven a film odložen k ledu. Peter Pan je ideální látka pro skladatele toužícího předvést svůj skladatelský um v práci s tématickou hudební skladbou – tak jako u animovaného Návratu do Země Nezemě od Joela McNeelyho nebo nejnovějšího Petera Pana, pod kterého se jako skladatel podepsal John Newton Howard.
V té době se ale objevil projekt, o který se přetahovala všechna hlavní filmová studia, z něhož nakonec jako vítěz vyšel Universal, který režii Jurského parku /1993/ svěřil na bedra Stevena Spielberga. Filmový hit který posunul trikové technologie do 21. století vydělal hromadu peněz a přivedl k filmové hudbě další řady nadšených fanoušků. Dovedl i Williamse zřejmě na hranici jeho možností v rámci dobrodružné, dramatické a výpravné hudby.
V roce premiéry Jurského parku byl uveden i další Spielbergův dlouho rozpracovaný projekt – Schindlerův seznam /1993/ ve kterém se začíná uplatňovat tématický minimalismus a směřování k silné výpovědi. Houslová sóla I tzhaka Perlmana kombinovaná sé sólem na klarinet se staly hlavním hudebním nositelem emocionální roviny. Film slaví úspěch jak u diváků, tak u kritiky, díky čemuž se na Schindlerův seznam snesl oscarový déšť, díky čemuž Steven Spielberg získal svého prvního Oscara a Williams svou pátou sošku.
Po oskarovém úspěchu se Williamsova tvorba ubírá zcela jiným směrem. Hlavní důkaz není kladen na barevnost, tématické spektrum /jež učinilo Hvězdné války, Supermana, Indiana Jonese, ET , atd./ ale na komplikovanější postupy mnohem bližší koncertní tvorbě. V roce 1995 po odmlce přichází se sountrackem k remaku Sabriny /1995/ Sydneyho Pollacka pro kterou oprášil svůj jazzový styl. Nixon /1995/ Olivera Stonea byl stejně komplikovaným, jako byl prezident kontroverzním. U snímků Zachraňte vojína Ryana /1998/ je absence hudebního patosu a nenásilný hudební doprovod ocenitelným, v případě Potterovské série nebo nové trilogie Hvězdných válek se jedná o nevyužitý potenciál. I když občas Williams přijde s invenčním vužitím některých prvků jako například elektroniky ve Spáčích /1996/ nebo A.I. Umělé inteligenci /2001/ jedná se o ojedinělé záblesky v tvorbě člověka, jehož hudba zvedla ze sedadel miliony filmových fanoušků. V současné době se Williams věnuje plně obrazu, momentálními prioritami jsou vyšší skladatelské ambice jejichž dokladem je jedna z posledních prací – Terminál /2003/.
Asi to bude především přispěním konkrétních filmových titulů že řadu milovaných snímků /Harry Potter, Star Wars, …/ zhudebnil právě John Williams. Je jakýmsi národním skladatelem a kulturní ikonou. Je autorem několika klasických koncertů a celé řady skladem komponovaných k nejrůznějším akcím. I ve svém pokročilém věku stále koncertuje v Americe, ale také v Anglii. Je autorem televizní znělky stanice NBC. V letech 1984, 88, 96 a 2002 skládal hudbu pro úvodní ceremonie olympijských her. V roce 1980 – 1993 působil jako hlavní dirigent Bostonského symfonického orchestru, na tuto funkci však rezignoval kvůli opovržení vůči filmové hudbě, kterou často zařazoval do programu zkoušek orchestru. Byl nominován na rekordní počet Oscarů – celkem 43x.
Současný Williams se však ubírá jiným stylem, než který bychom od něj čekali. Složil takové nezapomenutelné klenoty jako Čelisti, Superman, Hvězdné války, E.T., Indiana Jones, Jurský park, Hook, Navždy a daleko, Schindlerův seznam, Kmotr a další, přestože podobně precizních a tématicky výrazných děl se od něj již nejspíš nedočkáme, díky svým zásluhám má navždy zajištěnu pevnou pozici v hollywoodském skladatelském nebi.
Několik ukázek :
Movies Rock – John Williams and Orchestra
John Williams conducts Flying Theme (E.T)
Star Wars Theme Song By John Williams
Superman (Main Theme)
Jurassic Park theme song
Indiana Jones Theme Song By John Williams
Schindler's List
Jaws theme
Kompletní filmografie /z Wikipedie/:
Daddy-O (1958)
John Goldfarb, Please Come Home! (1965)
Údolí panenek Valley of the Dolls (1967) nominace Oscar
Průvodce ženatého muže A Guide for the Married Man (1967)
The Reivers (1969) nominace Oscar
Goodbye, Mr. Chips (1969) nominace Oscar
Storia di una donna (1970)
Jane Eyre (1970)
Šumař na střeše Fiddler on the Roof (1971) Oscar za hudbu
Images (1972) nominace Oscar
Dobrodružství Poseidonu The Poseidon Adventure (1972) nominace Oscar
The Cowboys (1972)
Propustka do půlnoci Cinderella Liberty (1973) nominace Oscar
The Paper Chase (1973)
Tom Sawyer (1973) nominace Oscar spolu s Robertem B. Shermanem a Richardem M. Shermanem
Skleněné peklo The Towering Inferno (1974) nominace Oscar
Čelisti Jaws (1975) vítěz Zlatého Globu, BAFTA & Oscar
Rodinné spiknutí Family Plot (1976)
Zastavení na Missouri The Missouri Breaks (1976)
Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje Star Wars (1977) vítěz Zlatého Globu, BAFTA & Oscar
Blízká setkání třetího druhu Close Encounters of the Third Kind (1977) nominace Oscar
Zuřivost The Fury (1978)
Superman Superman: The Movie (1978) nominace Oscar a Grammy
Dracula Dracula (1979)
Star Wars: Epizoda V - Impérium vrací úder Star Wars Episode V: The Empire Strikes Back (1980) dvakrát nominace Grammy a Oscar, vítěz BAFTA
Dobyvatelé ztracené archy Raiders of the Lost Ark (1981) dvakrát Grammy a nominace Oscar
Monsignor (1982)
Yes, Giorgio (1982) nominace Oscar
E.T. – Mimozemšťan E.T. the Extra-Terrestrial (1982) vítěz Zlatého Globu, BAFTA & Oscar
Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediho Star Wars Episode VI: Return of the Jedi (1983) nominace Oscar
Indiana Jones a chrám zkázy Indiana Jones and the Temple of Doom (1984) nominace Oscar
Řeka The River (1984) nominace Oscar
Space Camp (1985)
Říše slunce Empire of the Sun (1987) nominace Oscar, vítěz BAFTA
Čarodějky z Eastwicku The Witches of Eastwick (1987) nominace Oscar
Náhodný turista The Accidental Tourist (1988) nominace Oscar
Narozen 4. července Born on the Fourth of July (1989) nominace Oscar
Indiana Jones a poslední křížová výprava Indiana Jones and the Last Crusade (1989) nominace Oscar
Stanley a Iris Stanley & Iris (1990)
Podezření Presumed Innocent (1990)
Sám doma Home Alone (1990) dvakrát nominace Oscar
Hook Hook (1991) nominace Oscar a Grammy
JFK JFK (1991) nominace Oscar
Sám doma 2: Ztracen v New Yorku Home Alone 2: Lost in New York (1992)Navždy a daleko Far and Away (1992)Jurský park Jurassic Park (1993)
Schindlerův seznam Schindler's List (1993) Oscar, Grammy and BAFTA winner
Nixon Nixon (1995) nominace Oscar
Sabrina Sabrina (1995) dvakrát nominace Oscar
Spáči Sleepers (1996) nominace Oscar
Sedm let v Tibetu Seven Years in Tibet (1997)
Amistad Amistad (1997) nominace Oscar a Grammy
Ztracený svět: Jurský park The Lost World: Jurassic Park (1997)
Druhá nebo první Stepmom (1998)
Zachraňte vojína Ryana Saving Private Ryan (1998) Golden Globe, Grammy & Oscar nominations
Star Wars: Epizoda I - Skrytá hrozba Star Wars Episode I: The Phantom Menace (1999) nominace Grammy
Andělin popel Angela's Ashes (1999) nominace Oscar a Grammy
Patriot The Patriot (2000) nominace Oscar
A.I. Umělá inteligence A.I.: Artificial Intelligence (2001) nominace Oscar a Grammy
Harry Potter a Kámen mudrců Harry Potter and the Sorcerer's Stone (2001) dvakrát nominace Oscar a Grammy
Chyť mě, když to dokážeš Catch Me If You Can (2002) nominace Oscar
Star Wars: Epizoda II - Klony útočí Star Wars Episode II: Attack of the Clones (2002)
Minority Report Minority Report (2002)
Harry Potter a tajemná komnata Harry Potter and the Chamber of Secrets (2002) nominace Grammy
Harry Potter a vězeň z Azkabanu Harry Potter and the Prisoner of Azkaban (2004) nominace Oscar a Grammy
Terminál The Terminal (2004)
Star Wars: Epizoda III – Pomsta Sithů Star Wars Episode III: Revenge of the Sith (2005) dvakrát nominace Grammy
Válka světů War of the Worlds (2005) nominace Grammy
Gejša Memoirs of a Geisha (2005) vítěz Zlatého Globu, BAFTA, nominace Oscar
Mnichov Munich (2005) nominace Oscar
Indiana Jones a království křišťálové lebky Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull (2008)
