Jde to Dobré Wow!

Poznámka k veršům

Články > Informace
Trochu zbagatelizovaný postup pro rozbor verše

 

Versologie

 

  • základní výstavbou je rytmus!

 

Eurytmie

  • Verš:

    • jazykově stylistická forma

    • je to zvláštní jednotka výstavby jazykového projevu

    • charkateristiky verše:

      • významová autonomnost ( oproti próze )

      • významové centrum ( vždy na konci! )

      • lámání syntaktických vazeb ( např. Přesahem )

 

  • Veršové systémy:

    • jsou to modely, veršové výstavbyvyužívající rytmický prvek k oraganizaci rytmiky

    • všímáme si těchto prvků:

      • počet slabik

      • počet přízvuků

      • syntakticko-intonační členění

    • podle těchto prvků pak rozčleňujeme poezii do těchto prozodií:

 

Sylabický

  • zákl. prvek je počet slabik ve verši, který je normován, čímž vzniká rytmus

  • je typický pro jazyky se  stabilním místem přízvuku ( franc., polština, čeština )

  • Dobrovský označil tento typ básnické výstavby jsko nevhodný pro češtinu – konec sylabického verše v českých básních

  • podtyp:

    • bezrozměrný

      • časově splývá s  rozměrným sylabickým

      • je to nižší stylová varianta

      • typické syntakticko-intonační členění ( opakování jednoho a samého )

 

Tónický

  • přízvučný systém

  • vymezení je dáno pevným počtem přízvuků

  • do české literatury především z překladů ruské poezie ( Ohlas písní ruských )

  • čeština má stálý přízvuk na první slabice ( př. Theer ):

 

Na zlatých vlasech svých vozech k věčným Pravdám spějte

x    x  i     x     x i     x       x         x  i    x       x  i     x       x  i     x        x      x              = 5 

éteru báň sivou větrným proletujte krokem

x x    x      x   x    x  x    x     x  x   x   x     x  i   x                         = 5 

 

  • pozn. X = označení slabiky / x = označení přízvučné slabiky

    • v případě, že za  jednoslabičným slovem následuje slovo víceslabičné, přízvuk přechází na víceslabičné!

 

 

Sylabotónický

  • jedná se o kombinaci sylabického a tónického systému

  • kritéria:

    • počet přízvuků, pravidelné rozmístění přízvuku, počet slabik

  • přízvuk:

    • není vždy realizovaný ( např. jednoslabičné slovo )

    • realizovaný přízvuk nazýváme IKTUS

  • verš rozdělujeme na:

    • doby:

      • teze = přízvučná

      • arze = nepřízvučný

    • doby tvoří stopy a stopy verše

  • metrum

    • norma rytmu ve verši

    • rytmus je konkrétní projevení rytmu ve verši

    • metrické značení:

      • teze –

      • arze U 

    • normované stopy jsou v  české literatuře tři:

      • trochej – U 

      • jamb U -

      • daktyl – U U

  • konkrétní rytmická struktura neodpovídá normě, ale blíží se k ní !!!

  • proto je lepší zkoumat sylabotonickou poezii pomocí číselných kódů ( na kolikáté slabice je přízvuk ):

    • trochej: 1,3,5,7,..

    • jamb: 2,4,6,8,…

    • daktyl: 1,4,7,10,…

  • vedlejší přízvuky ve verši ignorujeme ( jsou např. Ve čtyřslabičných slovech na třetí slabice )

 

př. Vnouček volá

      x      x      x    x             1, 3 = trochej

pojď sem dědku.

i      x        x   x                  1, 3 = trochej

 

 

př.2: Zámek je úzký a hrozivý

        x  i   x      x    x  x   x   x  x  x        1, 4, 7 = daktyl

nestvůrné jakési rysy –

  x       x    x  x x    x  x                    1, 4, 7 = daktyl

 

př. 3:  v snů bytí břeh a sporý na něm květ

            x       x  x   x       x  x  x     x   x        x  i          2, 4, 6, 8, 10 = jamb

myšlenky pustím do pohoří snů

   x      x    x     x      x   x   x  x    x                           1, 4, 6, 10 = jamb

 

Jamb

  • tvoří se dvojím způsobem:

    • první slovo jednoslabičné, další dvojslabičné

    • první slovo daktyl, jamb  od čísla čtyři

 

Pozn.:

  • výhoda číselných kódů spočívá v tom, že nemusí odpovídat metru – mohou chybět některé doby, jak  je vidět ve třetím příkladu…chybí číslo dva a osm

  • podle převažujících dob pak určíme metrum

– některé předložky jsou nositelizvuku, protože jsou chápány jako ,,doprovod“ slova

Časoměrný

  • rytmotvorným faktorem je  délka slabiky – pravidelné střídání dlouhých a krátkých slabik

  • je typický pro klasické jazyky – řečtina

  • v čeština na počátku 19. století, později označen za nevhodný ( z důvodu poměrně nízkého počtu dlouhých slabik ) – překlady antických děl

  • značení:

    • dlouhá –

    • krátká U 

  • protože má čeština málo dlouhých slabik, vymysleli si jazykovědci ještě jedno kritérium pro určení délky:

    • tzv. poziční délka, kdy za dlouhou slabiku se považuje i taková, která má ve svém sousedství dvě souhlásky

    • např. Ko čk a  le  s z a dome m s

      – U  – U  U  – U 

 

Volný verš

  • někteří ho nepovažují za verš – je parazitní, vzniká v každém systému rozvolněním norem ( u nás sylabotónické prozodie

  • je používán přibližně od 40. let 20. století

  • typická je prozaizace verše

  • nedochází k rytmické výstavbě = používá se metoda mezipřízvukových intervalů – v celé básni či sbírce

    x  x  x  x x

  • podtržené = mezipřízvukový interval

  • tři typy intervalů:

    • jednoslabičný = trochej, jamb

    • dvouslabičný = daktyl

    • trojslabičný = trochej, jamb

  • jednoslabičné a  trojslabičné se sčítají

  • pro relevantnost je nutné zastoupení alepspoň 20%, jinak je to neinterpretovatelné

 

 

 

 

Eufonie:

  • rým

    • shoda fonémů na konci rytmické řady ( verše ) nebo syntaktického celku ( prózy )

    • shoda dvojího typu:

      • asonance

        • shoda koncových samohlásek

      • konsonance

        • shoda souhlásek

    • musí být splněno obojí, jinak nehovoříme o rýmu

    • dělíme na:

      • úplný = shoda od poslední přízvučné samohlásky ( l edový x medový )

      • částečný = nevykazují shody od poslední přízvučné samohlásky ( ma  x pad )

    • podle struktury rozlišujeme:

      • gramatický rým ( slézati x běhati ) – nejprimitivnější forma užívaná zejm ve 13.-14. stol.

      • kmenový rým = odkaz ke struktuře slova

      • grafický rým = fiktivní shoda, pouze u psané podoby

      • homonymní = konfrontace homonym

      • rýmové echo = část celku v dalším verši ( těla x  odletěla )

    • podle vztahu k metru dělíme:

      • mužský ( končí na přízvučnou = teze )

      • ženský ( končí na nepřízvučnou = arze )

    • členění vzhledem ke kompozici

      • sdružený – a+a+ b+b

      • střídavý – a+b+ a+b

      • obkročný – a+b+b+a

      • postupný – a+b+c+a+b+c

      • přerývaný – x+a+x+a

        • x= nerýmující verš

Pro přidání komentáře se přihlašte.
ArthurChyba
kvalita komentáře: 0 ArthurChyba 20. ledna 2008, 22:40
hypatia: Zvednout úroveň hodnocení jsem přímo nechtěl, spíš mně šlo o to, aby se tady všem, kteří se o poezii zajímalo, dostalo ,,prvního" kroku i k teorii. Není to vůbec od věci znát. Jinak, ke komentářům zde..to je těžké, jsem na čtyřech lit. serverech ( vyjma tohoto ) a nikde ta servilita není tak znatelná jako tady. Mrzí mě to, protože tím bereme sami sobě...ale vím, že s tím nic neudělám, tak tu alespoň působím jako trn v oku a šťourám ( popravdě kolikrát už jen abych vyprovokoval )se v maličkostech. Někdo tuhle nevděčnou úlohu musel vzít na sebe:-(
hypatia
kvalita komentáře: 0 hypatia 20. ledna 2008, 22:02
Na to si udělám čas a postuduji, díky! A cílíš tím co - zvedne se kvalita hodnocení? Snažila jsem se psát pečlivě, ale vzdávám to - asi je docela těžké změnit zaběhaný systém komentování v určité skupině lidí - i když je to takhle virtuálně. Už je to takový sociální konstrukt, že nejlepší je trošku, ale opravdu jen trošku rozvést líbí/nelíbí, a pak dodat něco vtipného. A je to, zrození komentáře, který "zapadne", je hotovo. To nekritizuji jen ostatní, sama to tak už taky dělám...

Jaký máš názor ty na hodnocení literatury na HA? Jeslti jsi článkem chtěl pozvednout kvalitu, druhotně?
  • ArthurChyba Autor
    ArthurChyba
  • 0 bodů
  • 2 komentářů
  • 0 hodnocení
  • 15. ledna 2008, 14:56
  • 4320 zobrazení
  • 0 oblíbené
new © 2006 - 2020 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz & ryz.cz