.
Paměť.
Když jsem makal po stavbách a jezdil ve špinavém autě, ve špinavých hadrech.
Jezdil jsem na benzinku, káva drobnosti. Nestál jsem nikomu za pohled.
Už jsem měl dost toho, že jediná chvilka klidu, je cesta tam a zpět a mezi tím, jen těžké stroje, bahno špína a pak spánek.
Jednoho dne jsem se rozhodl že se na to vykašlu.. ..vzal jsem úspory a odjel si koupit nové auto. Alespoň cesta do práce by měla reprezentovat chvilku, absolutní svobody.
Nakonec jsem změnil i zaměstnání...
Stáhnul jsem střechu a najednou ke mě mohl vzduch, zvuky zpívajících ptáků, slunce.
A jak to souvisí s pamětí? Najednou z davu začaly vystupovat, tzv. nepřátelé.. ..bizardnosti.
Soused začal že mi to nabourá, pak mu přišlo že když je za plotem, že ho málo zdravím a jiné nesmysly.
Paní na benzince říkala: já si Vás pamatuji. Vy sem jezdíte že?
Říkám: Ano.
Jo.. ..já si Vás pamatuji podle auta.
Usmál jsem se.:)
Pochopil jsem, že když uděláš nějaký krok, vpřed.. ..vylezou.
Nezávidím nikomu ani to, co mu uvízne za nechtem.
Je jedno kdo co má...
.
.
.
.