Díky!

.
.
.
.
Odpuštěno.
.

.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
(pokračování)
.
.
.

.
.
.

.
.
.
.
Nerozhoduješ, nesoudíš, pozoruješ.
.
Jednoduše.
21:21
PULSUJÍCÍ poezie
Hluchej, blbej a slepej.
Arogantní, domýšlivý a zakomplexovaný.
Jdoucí na smrt.
.
Pokračuješ.


.
.
.
.

.
.
.
.
.
Tatínek s maminkou jdou na ples, ale nevědí, co si počít s malým Pepíčkem. Tatínek dostane nápad:
"Tak mu nasadíme sluchátka, pustíme mu pohádku, a on pěkně usne."
Tak učinili a odešli se bavit. Když se ke čtvrté ranní vrací, v pokojíku se ještě svítí.
"Klid maminko, to on jak usnul po té pohádce, tak jenom nezhasnul."
Vejdou do pokoje, uprostřed místnosti stojí Pepíček, oči podlité krví, roztrhané pyžamo, podivně se klátí a vykřikuje:
"JÁ CHCI, JÁ CHCI, CHCI, CHCI!"
Rodiče jsou zděšeni, přijdou k Pepíčkovi a sundají mu sluchátka, ze kterých se ozývá:
"Milé děti, chcete slyšet pohádku o chhrrrr.. milé děti chcete slyšet pohádku .chhrrrr.. milé.."
.
.
.

.
.
.

.
.
.
.
Potkají se dvě duše v ráji:
"Jaká byla poslední věta, kterou jsi slyšel na zemi?"
"Byl to hlas mé ženy."
"A co ten její hlas říkal?"
"Když mě na chvíli pustíš k volantu, budeš úplný anděl."
.
.
.

.
.
.

.
.
.
Policajt projde dveřmi a žena si rezignovaně povzdechne: „To průhledné mezi futrama je sklo, už ti to říkám deset let!”
.
.
.

.
.

.
.
.
.
Povídá manžel manželce: "Heleď, v neděli nejsem doma, jdu jezdit na koni."
"Tak z toho nic nebude! Než si přišel domů, tak volala klisna, že čeká hříbě."
.
.
.
.

.
4/3 lidí nerozumí zlomkům.
.

.

Hmmm.:)
.
.
.
.
.
.
.
.
...................:)
Už se veze.:)
.
:D

Jistě.:)
:D
:D

Pojď.:)
Jdeme.:)
:D

Tvá Věrná.:)
Inteligence.:)
:D

Kdo?
:D

Co?
:D

Tak jo.:D
Budeme doufat.:D

Má to patinu staré dobré fortelné práce, jen doufám, že to víčko není z plastu

Hádej..:) :D

:) :D

Vždy nechávám cestu k tomu, co je klidné.
JÁ.:) :D

-

-

Ok

Mr.Gabber: Yep.:) :D

Keby bol svet papier a Dunaj atrament, eště nevypíšem zo svojho srdca kameň