Ježíši, to je tady místy pěkná snůška keců.. ;-)
Když tomu nerozumím, tak si nevymýšlím a ještě to tak nepodávám jako třeba matt..
Design komentovat nebudu, neb na to nemám sochařské vzdělání, nicméně si to dokážu v jednobarevné lesklé (bílé) variantě docela dobře představit někde v pracovně nějakého nadšence hned vedle iMacu.. To jestli je to prodejné je otázka poptávky, nikoli vkusu pár vzdělaných jedinců na tomto fóru - o tom jsme se jistě přesvědčili všichni nejednou.. (Kdo si proboha mohl kupovat staré Hyundaye?)
Co se akustiky týče, tak mě pan Matt docela nazdvihl ze židle (a to se akustice nevěnuju na profi úrovni jako on).
Za a) - tohle není žádná nefunkční hovadina a hrát to bude, a troufám si tvrdit, že navzdory tvarům a absenci basreflexového nátrubku klidně i výborně.
Protože vnější tvar a materiál je jedna věc, vnitřní řešení je možná podstatnější a matt dovnitř nevidí, aby to takhle shodil a mimoto se dopustil několika technických přešlapů..
Ozvučnice jsou totiž nejen basreflexové, ale i bandpasové, hornové a také uzavřené. Netýkají se jen subwoferů ale i středobasových reproduktorů a objem a typ ozvučnice se volí dle TS parametrů použitého reproduktoru a také dle určení ozvučnice. Obecně vzato jsou uzavřené ozvučnice voleny pro SQ aplikace.. Ale fungují výborně i u velmi výkonných hifi systémů (se zatížitelností řádově i několika stovek wattů). Takže hrát to tedy bude u libovolného výkonu!
Basreflex sám o sobě ovlivnuje (ne)tlumení membrány stlačeným vzduchem v ozvučnici, velmi obecně řečeno může zvýšit účinnost, daní za to je ovšem větší velikost ozvučnice (cca 2x) a také menší přesnost reprodukovaného basu.
b) Materiál membrány na použití basreflexu má sám o sobě pramálo vliv. Jiné než
papírové membrány (nejen kevlar) nebo dokonce jejich kombinace (skelné vlákno +
papír je vedle kevlaru oblíbený například u Focalu - výrobci SQ reproduktorů) se používají z různých důvodů - obecně jde o co nejvyšší pevnost a zároveň co nejnižší váhu.
c) plastová skořápka (a tubus - i když
designér se nikde nezmiňuje, že je ten tubus z plastu) nebude hrát - taky blbost. Bude hrát a taky klidně parádně. Dobrým návrhem vnitřních příček a přepážek lze totiž upravit proudění vzduchu uvnitř velmi výrazně, takže nebude docházet ke "stojatému vlnění" ani jiným akustickým defektům. Zároveň dojde zpevnění korpusu samotného, takže může být klidně i z plastu, či laminátu (který se pro atypické tvary používá také běžně). Pouze se poté vnitřní plochy upraví nanesením materiálu s vysokým akusticky ztrátovým činitelem. Tento sendvič pak způsobí zpevnění ozvučnice tak, že nedochází k nežádoucím vibracím. (Velmi oblíbený Dynamat a jiné materiály na bázi butylu)..
d) absence výškáče a kabelu: kabel může být veden vnitřkem a bude vycházet z podstavce - naprosto běžné řešení (B&W a jiné). Co se výškáče týče, nikde není napsáno, že jeden z použitých reproduktorů nebude koaxiální - výšková kalota je umístěna ve středu středobasové membrány místo vrchlíku. Toto řešení v oblasti home hifi používá Tannoy i v nejvyšších řadách a docela úspěšně..
e) - umístění za sebe - basreflex mu nebrání a nevidím důvod proč by to tak nemohlo fungovat při ozvučení větších ploch (výstavy, vernisáže, apod.) kde se zrovna na stereobázi nehraje..
A to se nebudu pouštět do spekulací o použití pasivního zářiče místo basreflexu a podobně..
Každopádně tenhle koncept klidně může být naprosto dokonale funkční jak technicky tak
designově. Než jej tedy někdo odsuodí a podloží to rádoby profi znalostmi elektroakustiky, tak by si měl předtím něco nastudovat..
Co se týče
designu, těžkopádnosti, přemistitelnosti a podobných parametrů, koukněte nejdřív, co se mnohde ve světě prodává za "obludnosti" za neskutečné peníze - viz. B&W Nautilus, Focal Grande Utopia, či polovina produkce Wilson Audio, Martin Logan, Zingali a podobně. Reproduktory zvící velikosti šatní skříně a váhy motorky. To že máte malý pokoj ještě neznamená, že si někdo nezaplatí stěhováky aby mu něco podobného umístili do 100 metrové haly.. :-)