Jde to Dobré Wow!

E L E G Á N - 1.kapitola

Literatura > Vícedílné

 

 
 
 
E L E G Á N
   1.kapitola
 
 
 
 
 
"Ty vole! Koukni se!", málem vykřikla dívka v černé
minisukni, která právě usrkávala žlutým brčkem
tekutinu z do výšky vyumělkované dózičky. Po bradě
ji začaly pomaloučku ztékat krůpěje vyprsknuté
šťávy.
"Vole, to není možný!", začala šmátrat v kabelce,
aby nakonec sáhla na papírový kapesníček.
"Kam se mám dívat, ty krávo?!", začala otáčet
kámoška nastrojenou hlavou.
"Tam. Za ten pekařskej auťák."
"No a?"
"Je to von, bože! Vidíš tu jeho botu?!"
Mládenc právě dokončil výstup z lesknoucího se
odstřešeného kabrioletu, opřel se pravou nohou
o jeho kapotu, naslinil si prst a smázl cosi z okraje
podrážky.
"No a?"
"No a?", sjela kamarádku vyděšeným pohledem,
"ty neznáš Davida?!", pohlédla ji do bezvýrazné
tváře.
"To je ten - tamto?"
"Bože!", málem zařvala slečna a téměř v bezvědomí
si prudce vyhrnula minisukni o dva stupínky blíž
k pasu, "A de sem - bože, ty krávo!"
 
Chlapík přeběhl rušnou silnici, která byla v těch
chvílích volná, protože na semaforech v obou
směrech se usadila červená, a vyšvihl se přes
nízký plůtek na zahrádku kavárny.
Kývl na servírku, která ho již vyhlížela od létacích
dveří, a zamířil ke stolku pod vzrostým modřínem
s ceduličkou Reservé.
Z krku si stáhl jakousi barevnou onuci a jemně jí
otřel proutěnou židli. Z kožené taštičky vylovil
podlouhlou krabičku a z ní vypáčil v celofánu
zabalený doutník.
Ozvalo se cupitání po kamenné dlažbě. Otočil
se - a málem ho ošlehl kmitavý plamen.
Servírka držela v jedné ruce zapalovač a ve druhé
ji balancoval tác s jedovatě, hustě rudým nápojem.
 
Právě v tu chvíli také vyskočila od stolku dívka
a ve chvatu si přitáhla temnou minisukni k tělu.
Přenesla se přes uličku až pod větve modřínu
a vykřikla:" Ahoj, Davide!"
 
Mladý muž, kterého nazvala Davidem, otočil
hlavu a zvedl k dívce překvapený pohled.
"Jéééje. A vy jste asi ta -?", pročísl si vlasy, snad
aby měl nahrabány vteřinky na přemýšlení.
Nakonec ho napadlo obvyklé: "Co tady děláte?"
"No co? Sedím s kámoškou a žvatláme - ale co
v tomhle lokálu právě ty?", vyprskla na něj
a zakroutila svůdně hlavou, až se jí blonďaté
pramínky tak trošku zahákly za obě obočí.
 
Usmál se. Zakašlal a usrkl nápoje, který se
zavlnil ve sklenici ozdobené rudou podkovou.
Ke stolku se diskrétně přiblížil hranáč, který
v reklamním tričku kavárny postával u vchodu
a pohlédl s otazníkem ve tváři na mladíka.
"Dobrý -", kývl na něj David a nápaditě pohlédl
na hodinky, "těšilo mě -".
"Helča -", napřáhla k němu opálenou pravici
a odsunula bíle natřenou židličku, aby se také
posadila.
 
David byl sice různými okolnostmi jistě protřelý muž,
ale na toto vyzývavé gesto nebyl vůbec připraven.
"Promiňte, ale čekám důležitý hosty."
"Koho?"
Pohlédl na ni.
"Koho?", zopakovala otázku a pohladila ho po
hřbetu ruky. Zdlouhavě se nadechl. Nakonec
se přece jen usmál: "Chystáme se na dovolenou.
Přijedou kolegové z klubu."
"A kam pojedete?"
Už měl této potvory opravdu dost. Z kterýho média
upadla?!
"Poletíme daleko."
"Aha - neříkej, že do Chorvatska!?"
"Říkal jsem, že poletíme k moři?", udiveně na ni
pohlédl.
Helča se ovšem nedala: " - tak do Tater?", skousla
si ret, jakoby se právě rozhodovala mezi vážným
přemýšlením nebo rafinovanou lstí, "do Špidrláku?"
 
Před kavárnou zastavil taxík.
David vytáhl z kapsy svazek bankovek, pár jich položil
na stolek a zatížil je popelníkem - ani se neobtěžoval
dopíjením rudotiny - v rychlosti se dívce uklonil:
"Promiňte, Hedvo, naléhavá záležitost - patrně...
jo do Špidru, budeme tam - ", při vyhýbání spěchajícímu
číšníkovi, mu vsunul do nastrčené dlaně klíče od vozu:
"Pane Františku, kdyby náhodou, tak přeparkujte. Díky!"
 
Pikolík se uklonil a málem se rozběhl pro zajímavější
nadílku pod prázdnou nádobkou na cigaretový popel.
"Přeje si milostivá vrátit drobné?", zašátral nedbale
v kasírce. Ale byl nakonec nemile překvapen.
"Ani nápad, Franci -", chytila ho za rukáv, " ale třeba je už
nebudu potřebovat -"
"Tak, co zase máš, Helín?!"
Dívka na něj upřeně pohlédla: "Co je to za šejkávu?
Není to ten šéfík z -?"
"Já nevím, kde čaruje. Připadá mně -"
"Kadím na to, co ti teď připadá -", přitáhla si ho blíž
a začala šeptat, " je to ten hekr? Vlastně ne - bude to
brácha od Křupavky, že ?".
"Drž hubu, slívo!", zakýval na rozteklého vyhazovače,
který netrpělivě přešlapoval u dveří do potemnělého
vnitřního prostoru slavné kavárny.
 
 
 
(pokračování)
 
Pro přidání komentáře se přihlašte.
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 17. dubna 2019, 20:07
3 -
  • Kai Autor
    Kai
  • 3 bodů
  • 0 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 17. dubna 2019, 09:08
  • 643 zobrazení
  • 0 oblíbené
© 2006 - 2019 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz & ryz.cz