Jde to Dobré Wow!

Entita

Literatura > Sci-fi / Úvaha / Poezie

Prazlý a lstivý hegemon sídlí v srdci
Tyhle mé kyvadlové kroky a věty
Výduť prázdného času v žaludeční křeči
Bobtnající bolest stává se haptickým divobytím
Noc která podmíněným reflexem trpí na záškuby
znovu a zas
Proč mé jaro
Proč si namlouváš
že jsi pro mne bylo modrým nebem
Proč si namlouváš
že než pochopím jaká za mračny byla záře
Ty budeš již na světelnou míli dál
Proč jsi mi jaro ten rudý sval dalo všanc
když teď záříš na jinou tvář


Iluzí je krátké lidské štěstí jako život sám
Je v něm přehršle bolesti a zármutku
Iluzí je krásná kostka
Však stavitel já byla jsem tolikrát
Uvnitř ale pokaždé vidno šílená věc
Já dvojmo
Pak trojmo
A dál a dál
a se mnou staré mé životy
S každou tváří jara, co voněla jinak krásně
Kleji a proklínám tuto iluzi
Tento život
Raději nežli být za živa takto mučen
Raději v prach se obrátit
Raději v prach se obrátit!

Pro přidání komentáře se přihlašte.
  • Camay Autor
    Camay
  • 0 bodů
  • 0 komentářů
  • 0 hodnocení
  • 13. ledna 2019, 16:01
  • 53 zobrazení
  • 0 oblíbené
© 2006 - 2019 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz