Jde to Dobré Wow!

Obřany

Literatura > Sci-fi / Poezie / Drama
Korekce a redukce statí z předešlého záznamu myšlenek



                                                                                                                                  Obřany
(vlakové mosty)

 
Zmrzlé jsou mé ruce, 
zmrzlé je mé srdce
napříč mrazům 
rozevlátá a rychlá
piruetním šmahem rukou natahujíce
kontaktuji něco, co není vidět
kolem své osy mrákotná pozice
kolem své osy opisuji tytéž linie
tytéž linie
co plyně kolaborují s vydechnutou párou z mých úst
Není mi zima,
nepřipouštím si ji.
 
Tahle zima je dlouhá..
ale síla je v tom 
vytrvat
síla je v trpělivosti a víře
síla je v ohdodlání
síla je v očekávání co přinese zítřek
síla je v naději
síla je o tom, že dokáži čekat
síla je v tomto jednorázovém rozhodnutí
 
Zamyšlená a zasněná stojím vprostřed
Mým katalyzátorem je rozum
Ale mým životem a smyslem je mé srdce
Houževnatě se točící kolem své osy
kde na jedné straně jsi Ty, má mladá krásná Lásko
a na druhé straně má rok od roku obtěžkanější duše 
slupkama vzpomínek s jejich stářím
Stáří vzpomínek je kornaté, ale ucelují mne.
 
Má láska je zocelená.
Má láska je jako ozvěna v pomlce před úderem mocné melodie
Má láska stojí a kouká upřeně do jednoho jediného bodu, 
třeba Tobě do očí.
Má láska, ikdyž se skrývá téměř v utajení...
je impertinentní
je zběsilá, hbytě se pohybující, 
jako svižně dynamická křivka tónu hlasu, co proplouvá harmonií
Jako něžná křivka svržena ze skály, co cestou dolů ohlazuje ostré útesy
Na té skále jsem já
Zalili mi oči olovem
Mám těžkou hlavu a slepé oči
Má láska je slepá
To protože má láska dýchá a přežívá i když je nicotou bičována
To protože vzlíná v opuštěných ulicích, 
kde natahuji a prohýbám své tělo, 
dokud mne to nepoloží a nepohltí
 
Hlavu mi atakují podivná monstra
nehmatatelná mysteriózní individua
snad odněkud z podsvětí mé hlavy
snad modulující se z námraz a jinovatky
Mně se nic nestane, 
neb zahnízděny tlí v mé rozeklané mysli 
a ční z mělkého povrchu mých skelných očí
Nosím je v sobě a zaníceně dusím
Jsem pro venkovní démony nebezpečná
Používám proti nim jejich vlastní zbraň
Je to strach zbaven pout
přičapen 
rozevřenou jednou dlaní opírajíc se o zem, 
připraven k výpadu s chladným pohledem pod lopatky 
Pravděpodobně zastaven čas
Ale přijde jaro
a vše rozkvete láskou, 
láskou k Tobě



 
Pro přidání komentáře se přihlašte.
Kai
kvalita komentáře: 0 Kai 01. června 2018, 08:50
2 -
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 06. března 2018, 19:46
3 -
HumanART
Body od neregistrovaných
  • Camay Autor
    Camay
  • 5.7 bodů
  • 1 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 2 hodnocení neregistrovanými
  • 04. března 2018, 23:10
  • 365 zobrazení
  • 0 oblíbené
© 2006 - 2019 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz