Jde to Dobré Wow!

Mezi vlaky, část 1.

Literatura > Jiné / Úvaha / Vícedílné

Neda se vyhnout ani vaně ani vlaku. Jedu daleko, presto jsem myslenkama u tebe. Uz ani nevim, co zazlivat tomuto světu. Je to ma vina. Sepjata touto mimoradne silnou fixaci, ronici brek. Je to jako chtít poryt pouhým rycem sire pole... Avšak nemožné to není milá zlatá. Budu Tě čekat. Mám totiž sneznou bouři v zadech, plíská kolem meho nebojacneho hbyteho těla, šlehá mi o tváře. Vrány pleskaji křídly a krakoraji nástup tmy a noci a stíny vystupují z řad svých profilů mezi garážemi. Obklopuje mne temnota, ale pod myma rukama a mysli, ji formuji a modeluji jako hlinu, jako mazlavy jíl. Budu čekat dokavad mi sily budou stacit.

 

 

 

 

Pro přidání komentáře se přihlašte.
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 24. února 2018, 15:09
3 -
  • Camay Autor
    Camay
  • 3 bodů
  • 0 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 24. února 2018, 09:01
  • 359 zobrazení
  • 0 oblíbené
© 2006 - 2019 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz