Jde to Dobré Wow!

Tajné přání

Literatura > Jiné
Od východu k západu


Nenech mě odejít
ve snech tě budím, abys viděla východ slunce
tak noblesní
tak krvácející
Krvácí celé nebe, kam se jen podíváš,
co zachytí tvé zorné pole.
Nenech mě odejít.
Ještě je čas,
rozhodni se znovu,
prosím.
Nenech se zmást jedním úhlem pohledu
Já se jen řídím svým srdcem,
udělej to taky,
i když jsou obě křehká.
Buď silná.
Já jsem, 
ale když Tě vidím vzdálenou,
sesypu se uvnitř jako domeček z karet.
Viděla jsem, 
jak žena na vozíku sjela z lodi do hlubiny oceánu
Do obrovské hlubiny se vnořovala
Jak pro ni její muž skočil, ale potápěla se moc rychle
Viděla jsem 
jak všichni sledují východ slunce
Obrovského vznešeného smutného slunce
jen ty stále jsi spala
Ta žena jsem byla já, ale byla jsem i ten muž
Pak jsem cestovala sama v autobuse, který proplouval zatáčkami
tak zběsile,
tak prchajíce
prchajíce pryč
Krajina se mi ztrácela před očima, sotva se objevila
míhala se prudce do ztracena
přitom se čas tak vláčel
Byla jsem zdánlivě klidná.
A jediný můj pocit byl, že jsem tomu řidiči věřila,
že mě doveze v čas a dokonce s předstihem, kam potřebuji.
Jenže ve zbytku času stihla jsem uzřít západ slunce
Pozoruji ten plačící západ.
Jsi to ty lásko
jdeš pryč
Zatím jsem ale stále tady
slzící
toužící být jen s tebou 
jak při východu
tak při západu slunce
přijď za mnou
utečme spolu
všemu a všem



(teď už není tajného nic)






 
Pro přidání komentáře se přihlašte.
Kai
kvalita komentáře: 0 Kai 16. února 2018, 08:54
2 -
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 14. února 2018, 18:03
3 -
HumanART
Body od neregistrovaných
  • Camay Autor
    Camay
  • 5.8 bodů
  • 1 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 2 hodnocení neregistrovanými
  • 14. února 2018, 13:06
  • 318 zobrazení
  • 0 oblíbené
© 2006 - 2019 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz