Jde to Dobré Wow!

Reflexe a sebereflexe z praxe 28.9. – 5.11.2015

Literatura > Jiné / Úvaha

Reflexe a sebereflexe z praxe  28.9.  –  5.11.2015

Obor mé specializace: Grafický design

Vyučované předměty: Grafické dílny, technologie, figurální kresba, dějiny výtvarné kultury

 

Stáž, na kterou nikdy nezapomenu.

Přišla v pravou chvíli, v pravý čas. Líp to načasovat opravdu nešlo. Ještě bych zde další měsíc byla, aby účinky tohoto duševního ''balzámu'' měly co nejdelší trvání i v tomhle tak presovém, trochu posmutnělém, ale důležitém období, které mám v plné výši ještě před sebou. Neb vše jednou končí - i tahle etapa, krátká, ale vesměs milá, tak jako pár podobných etap nedávno na pár místech v minulosti. Byly hezké chvíle, naprostého povznesení, vzezření. Byly chvíle palčivější, to když se člověk na moment ohlédl. Ale pozoruhodné bylo pozorovat tu náhlou změnu v tak krátkém časovém úseku. Byl to téměř jako sen, který v mžiku skončil. Období, které se už nikdy nezopakuje. Bude se mi stýskat - velmi, protože vím, že přijdou zase mračna. Tahle škola byla pro mne jako loďka. Loďka pomalovaná jiným příběhem, která mě zavezla do staro-nové krajiny, kterou tak důvěrně a dlouho znám, leč byla JINÁ. Byla jiná tím, že jsem do ní opět vešla, ale tentokrát s jiným společenským statusem. Ukázala mi, jak bych mohla jednou žít, co by se mohlo hodně změnit. Zavezla mě za světlem, za nadějí, za mladým životem, který se teprve modeluje a rýsuje. A na mně bylo přispět kapkou do mlýna svými zkušenostmi, svými metodami, svou mladou krví a nevyčpělými tématy, do hnízda životem neunavených očí, nepoznamenaných kolenou pádem na zem.

Snažila jsem se těmto lidem vlít bohabojnou energii do srdcí prostřednictvím vzájemných diskuzí nad zajímavými, leckdy humornými, leckdy hloubavými tématy, aby posléze překypovali nápady, návrhy a rozvíjeli svou fantazii, obrazotvornost, představivost, vcítění, empatičnost, kreativitu. Studenti by měli oplývat odhodlaností, vytrvalostí, houževnatostí, prostě svou osobnost postupně vykrystalizovat, jak po psychické, tak po rukodělné stránce. Snažila jsem se vnést do jejich nitra zápal pro umění, pro vlastní bádání a zdokonalit jim všímavost, pozorovací schopnosti a techniku. Povzbudit v nich zájem o svůj obor a varovat je před možnými budoucími neúspěchy. Vysvětlit jim vše, co vím a znám. Otevřít oči, aby viděli a vnímaly svět z různých perspektiv a úhlů pohledu a naučit se s tím zacházet, poprat a popasovat se s tím. Umět cokoliv dál zpracovávat a posouvat za hranice všednosti, díky svému pěstěnému estetickému cítění a vkusu - být originální, zapamatovatelní, výjimeční. Aby byli zkrátka připraveni na boj, který je čeká a na možnosti a šance, pokud budou chtít v umění setrvat. Šlo mi též o to, aby dostali zavčas možnost si vše uvědomit, jak co funguje a nefunguje a pojmout svět a jeho problematiky v SOUVISLOSTECH (navzájem propojených), aby byli schopni analýzy i syntézy a měli komplexní znalosti z různých předmětů, kulturně historický přehled a informovanost o aktuálním dění. Vedla jsem je k podstatě myšlenek, ke konceptu, aby mělo jejich výsledné dílo celkem hlavu a patu a aspoň minimální odůvodnění proč to udělali tak, jak to udělali. Připravovala jsem je tak, aby byli schopni vymyslet svůj vlastní osobní konstrukt, teorie a nalézt možná řešení, uchopení zadání - problému. Nutila jsem je přemýšlet a nad otázkami se zamýšlet - aby se naučili popřípadě někomu oponovat, nesouhlasit, věcně argumentovat, tříbit si a vyslovovat své názory, konstruktivně kritizovat. Aby jejich tvorba a jakékoliv počínání už teď měla umělecký, kulturní přínos pro ostatní společnost - protože přesně tohle je čeká na VŠ.

Snad se mi podařilo alespoň z části, i za tak krátkou dobu, zanechat v této škole svou, snad jedinečnou, stopu mé věčně pulsující osobnosti. Snad je nesmazatelná. Myslím, že každý TVŮRČÍ člověk, když opravdu chce a něco dělá, je charakteristickou osobností. Tím lépe, pokud má vlastní nezaměnitelný styl - o který se snažím i já sama a záleží mi na tom, aby jej měli i mí studenti, pod mým vedením. Doufám, že jsem v nich svou osobou a příchodem podpořila jejich talent, zručnost, prohloubila skutečný zájem o studovaný obor, který si vybrali, a hlavně píli, kterou určitě (věřím tomu) má alespoň 70% žáků někde hluboko uvnitř sebe. A vše o čem píši, že jsem započala právě tady a teď, chci rozvíjet dál, zdokonalovat tyhle mé myšlenky a cíle, aby byly skutečné a efektivní, aby nezůstalo jen u plánů a snů. V budoucnu bych chtěla tohle všechno dál posouvat a uplatňovat, chci se držet svého konceptu a myšlenek dokavaď budu moci.

Přeju jim, aby byli dostatečně pružní jak v branži, tak i v osobním životě - protože na tom se mnohé odvíjí dál. Schopnost se rychle přizpůsobit daným situacím a nezahálet, nestát na místě. Efektivně manipulovat a nakládat se svými cíli a sny (který by měl každý mít) a snažit se dotáhnout věci do konce, pokud to jde - mělo by to být jedno z primárních přání. Neutíkat, nevzdávat se, bojovat, chtít a věřit, snažit se a mít z toho dobrý pocit, uspokojení ze seberealizace. Srovnat si brzo životní priority a hodnoty, utřídit si své touhy a stát si za nimi stůj co stůj - nepodléhat. Mít pevná rozhodnutí v základních věcech. Vědět co chtít, za čím si jít a vše tím směřovat. Cíleně. S chutí překonávat ‘‘zdi‘‘ a překážky života. A teď něco míň oficiálního: VYZKOUŠET SI UČIT DĚJINY UMĚNÍ BYLO FAKT SUPER! (impresionismus a baroko) - až se ostatní kantoři divili, že jsem tak multi-umělecká duše a troufám si. Celá praxe prostě k nezaplacení! Byla bych ráda, kdyby se tohle povolání stalo mým posláním. 

Obecně vzato mě potkalo hřejivé blaho, kterého se těžko vzdávám - bude mi teď značně chybět. Jelikož jsem poznala, aspoň na okamžik, ale poznala, jaký je to krásný pocit někomu něco ze sebe předat. Co je to předávat své čerstvě nabyté vědomosti a zkušenosti z různých uměleckých dovedností a disciplín dál - další generaci. Jako mladý člověk, UČIT mladé lidi - emoce k nezaplacení. Hlavně ne už tak malé děti, kteří jsou ještě v ''prenatálním'' uměleckém vývoji - jako min. semestr co jsem měla praxi na ZUŠ, - ALE už starší adolescenty, kteří už jakési ponětí o umění výrazněji nabývají a i mentálně se s nimi dá komunikovat už na vyšším stupni interakce a filozofie - to mi vyhovuje víc. A v neposlední řadě se také až tak nemusím potýkat s nekázní. Ti človíčci k vám vzhlíží. Mají vás v úctě (pokud s nimi dobře, tvárně, hlavně psychologicky, pracujete)- celkem. Autorita a respekt díky v podstatě pořád malému věkovému rozdílu může někdy trochu zlobit, ale i tak mě mí studenti poslouchali a respektovali a na to jsem PYŠNÁ! Rozuměli jsme si a vyjasnili pravidla hned na začátku (i když doteď mi jich půlka tyká a půlka vyká. Trochu zmatek z mé strany musím se přiznat - ale hlavně že nebyl problém a nikoho nenapadlo si myslet, že někoho díky tomu upřednostňuji). Nevadí, to se ještě časem vypiluje i přesto, že už to bude s jinou skupinou studentů. Bylo mi s nimi všemi moc fajn. Zažili jsme dva velké výlety (Benátky, Bratislava) za což jsem moc vděčná. Opravdu! Dokonce jsme si společně užili i školní večírek na závěr. Mé mini cvičné projekty se zvládly uskutečnit, dodělat a i ohodnotit. Užili jsme si, jak srandu a zábavu, tak i plnění povinností v příjemné nenapjaté atmosféře. Klima všech tříd bylo klidné, spolupracující.

Chtěla bych poděkovat celému učitelskému spolku z grafiky a vedení školy, kteří mě měli jako začínajícího učitele v péči. Učitelům dějin umění za zasvěcení do hloubky dosavadních znalostí studentů v jednotlivých třídách. Také svým studentům hlavně z grafiky, kteří ochotně a kreativně přistupovali k práci a úkolům, které jsem jim zadala a měli ‘‘uši na šťopkách‘‘, při mých výkladech a přednáškách - i když v pokročilých odpoledních hodinách, obzvláště po obědě a po tělocviku, jejich zaujatost a pozornost párkrát značně klesala a byli trochu nesoustředění, línější. Děkuji, že jsem mohla být součástí takové skvělé, báječné společnosti jako jsou umprumáci! Děkuji za tuto krásnou nezapomenutelnou příležitost, na kterou jsem se tak dlouho těšila, a také samozřejmě děkuji své rodině za podporu.

Děkuji vám všem za spolupráci.

 

 

 

Pro přidání komentáře se přihlašte.
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 25. srpna 2017, 21:16
2 -
Kai
kvalita komentáře: 0 Kai 23. srpna 2017, 08:40
2 -
  • Camay Autor
    Camay
  • 4 bodů
  • 1 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 22. srpna 2017, 14:01
  • 254 zobrazení
  • 0 oblíbené
© 2006 - 2014 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | Inzerce aut - Autofrc