Jde to Dobré Wow!

KOMÁŘI - NEBO BACHYNĚ? - 3.kapitola

Literatura > Vícedílné
 
 
KOMÁŘI - NEBO BACHYNĚ?
3.kapitola
 
 
 
 
 
"Rozdrvené hviezdočky?!", udeřil mohutnou pěstí
do stolu starosta a proklestil si vztekle cestu 
k východu z restaurace.
 
"Prchá", zachvěl se holič.
Nastalo žalostné ticho, až do okamžiku, kdy se
jejich velitel vrátil společně s hrstí nasbíraných
bílých bobulí.
"Rozdervené hviezdočky!?" Vyzdvihl ruku až
téměř ke tvářím naklánějících se souputníků.
"Tak takhle vypadají kroupy, pánové!"
Několik hrudek zmrzlé hmoty se mu vysypalo
na dlaždicovou podlahu. Téměř okamžitě se
v tom teplu rozpustily.
"Jsou to kroupy - kroupy!", vykřikovali jeden po
druhém.
Ale ne všichni. 
"Jste slepí a hluší?!", ozval se přitlumený hlas 
z pod ubrusů. 
Překvapená sešlost se otočila za nečekaným
zvukem. Hostinský se zbavoval nánosu strakatin
a roztěkaně se posadil. 
Opřel se bezvládně o servírovací keridonek, až se mu
málem pečlivě navršené talířky vysypaly na hlavu.
"Copak to nechápete?! Na co máte ty svoje hlavy?!",
zasípal.
Muži se zmateně rozhlíželi, jakoby svoje pravé
lebky teprve hledali.
"Rudá voda, mrtvý žáby, komáři -"
"Pane výčepní, Jindřichu, ale u nás se nic z těchto
symbolů neobjevilo", přerušil ho nejistě taxikář.
"Taky nežijeme za Krista! Je, vážení, prostě
jiná doba."
"Má pravdu", ozvalo se odkudsi z poslední řady
čumilů.
"Má docela recht! Místo krvavé vody, přemnožení 
žab, miliardových komářích a muších tlup, morové 
nákazy, pochybných vředů, krupobití -"
"A tlup kobylek -", ozval se téměř sborový vzlyk.
"Správně", poznamenal starosta.
"Nastane předposlední úděl", zašeptal hrobař,
"a máme to tu - tma. Nebetyčná tma."
"Ale my jsme přece imunní."
"Ano, my jsme sice chráněni, ale máme jakouž 
takouž jistotu před desátou hrozbou - před
pobitím prvorozených? Když z naprosté tmy 
tu máme jen obyčejné příšeří!? Třeba u nich
vznikla nějaká programová - nebo snad dokonce
systémová - chyba, co já vím, nějakej plazmovej 
virus jim zamořil mozky. Copak je teď kolem nás? 
Místo tmy, polotma - co se stane příště s našimi 
prvorozenci?", nedal se odbýt zaměstnanec 
vesnického cintorýnu.
"Vole -", vykřikl téměř radostně holič, "to by jich 
humanoidi  museli pozabíjet třeba jenom polovinu."
Akce vyznívala až opravdově groteskně lidsky.
 
Společnost "Mimozemšťany unesených" by se
na svém mimořádném zasedání nakonec málem
pohádala, tak říkajíc: do krve.
Hospodský ordinariát však oslepila odzbrojující zář
a svistavé sexmolo v ukrutně kontrabasových 
strukturách.
Paroháč, starosta, holič, hrobník i výčepní se
bleskově rozptýlili - jakoby ani nikdy vůbec 
neexistovali.
Takže se nakonec nikdo z nich patrně také 
nedozvěděl, co se na té šišaté točenici vlastně 
skutečně odehraje.
Ale - možná...
 
 
 
(konec)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Pro přidání komentáře se přihlašte.
Kai
kvalita komentáře: 1 Kai 07. srpna 2017, 08:33
Mesje: Mesje, děkuji.
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 02. srpna 2017, 22:15
3 -
  • Kai Autor
    Kai
  • 3 bodů
  • 1 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 02. srpna 2017, 08:44
  • 255 zobrazení
  • 0 oblíbené
© 2006 - 2014 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | Inzerce aut - Autofrc