Jde to Dobré Wow!

Recenze na výstavu

Literatura > Recenze

Recenze na výstavu

,, OBRAZY MYSLI - MYSL V OBRAZECH ''

,, IMAGES OF THE MIND ''

Autor práce: Kateřina Šumberová

2012

 

1. TEXTOVÁ ČÁST

1.1. Základní technická data

Výstava Moravské galerie Brno Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14

ORAZY MYSLI / MYSL V OBRAZECH

9/12 - 18/3 2012 Moravská galerie Brno Uměleckoprůmyslové muzeum

Kurátor - Ladislav Kesner, Colleen M. Schmitz, Petr Tomášek

Budova Uměleckoprůmyslové muzeum (přízemí, Camera, Respirium)

Vystavující:

Leonardo Da Vinci, Rembrandt van Rijn, Edvard Much, Toyen, Josef Váchal, Albrecht Dürer, Jan Zrzavý, Bohumil Kubišta, Lucas Cranach st., Bill Viola, Antony Gromley, Robert Morris, Josef Šíma, Jindřich Štýrský, František Drtikol, Adriena Šimotová

a další.

 

1.2. Úvod

Popis:

,,Obrazy mysli / Mysl v obrazech je výstava připravená ve spolupráci Moravské galerie v Brně a Deutsches Hygiene-Museum Dresden. Jedná se o mimořádný výstavní projekt, jehož smyslem je představit lidskou mysl tak, jak ji zprostředkují různé druhy a typy uměleckých i vědeckých obrazů od středověku až do současnosti.''

        O výstavě jsem se doslechla před několika dny nejprve z televizní mediální reklamy a poté na mě útočili snad na každé zastávce městské hromadné dopravy v Brně plakáty s velkým nápisem a vědeckou ilustrací Leonarda Da Vinciho. A až poté velký billboard na samotném místě výstavy, budově Uměleckoprůmyslového muzea. Jistě je jen samotné slovo, Leonardo Da Vinci, spolehlivým funkčním lákadlem pro širokou veřejnost, kterým výstava velkoryse manipuluje na každém propagačním materiálu, ale fakt, že naštěstí v tomto případě tento projekt disponuje i dalšími zajímavými osobnostmi se zvučným jménem ale i ty méně známé, je nám odhalen, až když se o výstavu zajímáme hlouběji. Poznáme tak, že se až tak nejedná pouze o výstavu a-lá ,, nafouknutá bublina '' která se tváří být jedinečná a unikátní svým obsahem a náplní zastoupenou v jediném ''velkolepém'' díle světoznámého mistra, se kterou jsem se například setkala v Ostravě při pompézním ',vítání'' jednoho Kokoshkova obrazu, ale o skutečný rozsáhlý zájem o dané téma ( mysl, umění, věda ) a apelovat tak na opětovné zamyšlení společnosti nad touhle zajímavou dostatečně neprobádanou oblastí lidského života a vyvolat tak diskusi ohledně konfrontace mezi humanitním a exaktním oborem. Přesně tak totiž vnímám i samotný název výstavy - Obrazy mysli, mysl v obrazech jako umění ve vědě, věda v umění.

 

1.3.Zhodnocení výstavy

,,Naše dnešní představy o duševních pochodech jsou z části ovlivněny poznáním digitálních obrazů mozkové činnosti, jak je produkují moderní neurovědy a zprostředkovávají média. Mohou ale tyto efektní mozkové skeny ukázat více, než jen biologické, chemické nebo fyziologické aspekty mozkové činnosti? Co nám prozradí o lidské mysli jako takové? Mohou nám podobná zobrazení pomoci pochopit, co je to člověk?''

         S první větou by se dalo celkem souhlasit, nýbrž bych ale zdůraznila slova: ,,z části ovlivněny ''. Protože i za přítomnosti těchto vědních obrazů, zkonstruovaných počítači, moderní technikou - matematickým výpočtem a dalšími ovlivňujícími prvky si přirozeně zcela nelze až tak představit, jak asi lidská mysl funguje, jelikož jsou to pro samotnou mysl takto uvažujícího člověka příliš konkrétní a nic neříkající obrazce a vlastně žádnou duševní hodnotu vypovídající o stavu mysli člověka v sobě nenesou. Proto si myslím, zamyslím-li se nad otázkami níže v citovaném textu, že odpovědi může do značné míry ovlivňovat skutečnost, jestli se nad nimi zamyslí běžně inteligentní člověk, který si představuje převážně abstraktně, pocitově nebo vědec, který je sto svoji obrazovou představivost ''přetavit'' do konkrétních definic a odpovědět tak na tyto otázky zcela exaktně, jednoznačně.

,,Kombinací vzácných uměleckých děl a cenných vědeckých obrazů je na výstavě Obrazy mysli / Mysl v obrazech lidská mysl prezentována jako kulturní biologický fenomén. Jak se tyto rozdílné přístupy, umělecký a vědecký, navzájem ovlivňovali, inspirovaly a doplňovaly, ukazuje výstava pomocí mnoha mimořádně působivých exponátů.''

          Zcela jistě souhlasím s výše uvedeným tvrzením ohledně termínu - lidská mysl = fenomén. Nabádá mě totiž také k zamyšlení, proč je tomu tak. Účast na výstavě a zvláště pak na lektorském výkladu mi tuhle záležitost částečně poodhalili. Totiž že umělecky tvořící člověk je převážně hnán touhou po vyjádření (nejčastěji sebevyjádření ) a to pomocí vlastních pocitů a fantazie, zatím co tedy vědec či logicky uvažující člověk je hnán touhou po poznání, vylepšování, po evoluci. A na výstavě bylo zcela zřejmé jak tyto dvě skupiny, které mají odlišný pohled na svět, se dokáží sloučit v jednom člověku. To nebývá až tak časté a prohlídkou děl takového tvůrce byl docela zajímavý zážitek. Takovou osobností byl již zmíněný Leonardo da Vinci, který byl nejen umělcem, ale i vynálezcem a jako vůbec první nahlédl dovnitř lidského těla. To mě v mém přesvědčení utvrzuje, neboť vystavené exponáty (na výstavě jedny z nejstarších) byť svou titěrností jasně dokazovali, že šlo o výjimečně nadaného člověka, který nebral umění jako nutnost něco uměleckého vytvářet, ale jako prostředek k porozumění věcí, kterého zajímali. Jeho genialita je tak vyjádřena nejen jeho precizní kresbou, kterou nejčastěji zaznamenával své objevy a anatomii lidského těla, ale i výsledky jeho zkoumání, ať už zrealizované pouze na papíře nebo nedokončené, částečně převedené do skutečnosti. Jeho práce v originále jsou v České republice vystaveny poprvé.

,,Obrazy mysli jsou zde představeny v působivé škále od středověkých medicínských traktátů a iluminovaných rukopisů, přes lékařské ilustrace 19. Století, až po současné umění, včetně instalací, nových médií a videoartu.''

        Bylo opravdu zajímavé sledovat tu vzájemnou prolínavost mezi exponáty historickými a současnými. Na výstavě tyto dvě základní odvětví nebyly od sebe separovány do různých místností, ale naopak byly mezi sebou libovolně instalovány a v přímé konfrontaci, až si člověk při prohlídce málem zapomínal uvědomovat, co do jakého období vlastně patří. Přesto že na výstavě nejsou koncipovány díla chronologicky, přeci jen se tak trochu od začátku prohlídky dostává divák k modernějšímu a modernějšímu vnímání a pojetí dané tématiky a řešení problému, který je pro všechny věky stejný, či že pochopit lidskou mysl. Mě ale spíše zaujala ta modernější část, zvláště pak nová média a instalace, jelikož nejsem typ člověka, kterého by studie historicky psaných iluminovaných rukopisů do morku kostí nějak extra hluboce zajímaly. Ale musím uznat, že určitá bizarnost se s podivem určitým vystaveným kouskům nedá upřít a zaujme určitě každého taktéž, zvláště pak jestli neunikne jeho pozornosti unikátní dobové reálné exponáty částí lidského mozku naložených v olejích nebo anatomické modely průřezy lidské hlavy.

,,Výstava je rozdělena do čtyř samostatných částí, které otevírají různé, vzájemně se doplňující, úhly pohledu na lidskou mysl a její zobrazení. Tři se nacházejí ve výstavních sálech v přízemí, čtvrtá je situována v prvním patře.''

         I to pomáhá divákovi se ve výstavní prostoře lépe orientovat. Toto tematické rozdělení celého projektu zvyšuje jeho úroveň o to víc, když si uvědomíme, že se snaží pojmout danou tématiku vskutku obsáhle a zabývá se tak její mnohostranností. První částí, kterou by si měl návštěvník nejprve prohlédnout je UNIVERSUM MYSLI / THE UNIVERSE OF MIND, kde jsou jednoznačně zároveň ty nejstarší exponáty, a zabývá se epicentrem mysli člověka, tedy kdeže se přesně mysl v lidském těle nachází. Některé tehdejší názory a studie umělců a vědců mě vskutku pobavily.

         Druhou částí s názvem MYSL A JÁ / THE MIND AND THE SELF je rozlehlé foajé, kde se může návštěvník už volněji pohybovat a mezi originálně nainstalovanými obrazy na efektních prutés-mat skleněných panelech volně proplouvat a užít si tak i pohled z dáli a další zajímavé průhledy (což v první místnosti nemůže, jelikož má svá vlastní přísná bezpečnostní specifika). V první její části se rozebírá převážně umělcův vlastní portrét, který by měl vypovídat něco o jeho psychice a charakteru. Najdeme zde například autoportrét Rembrandta, Jana Zrzavého nebo Helen Chadwick a několik dalších významných umělců, kteří ztvárňovali svůj autoportrét různými přístupy a jejich výsledný počin je přizpůsobený technickým možnostem nebo trendem doby jejich vlastní - Rembrandtova naturalistická rytina autoportrétu x idealizovaný, stylizovaný autoportrét Jana Zrzavého x fotografie rukou držící umělohmotný model mozku Helen Chadwickové a další. Vedle těchto jmenovaných děl mě dále pak oslovily práce těch, na jejichž jména si už nepamatuji - rentgenové realistické snímky nebo miniaturní tušové záznamy autoportrétů různé nálady, které umělec tvořil den po dni. Druhá část je spíše zaměřena na různé druhy, tipy duševních chorob, které se snažili lidé v historii různými způsoby léčit a do kterých v někdejších dobách řadili i některé dnes takto neuznávané duševní stavy, či psychické rozpoložení jako je například hysterie a vystavenými díly se snaží expozice ukázat na nesmyslnost takových to závěrů, byť v 19. století brané jako závažné a fundované. Odhaluje, jak se hysterie léčila, různými způsoby diagnostikovala a přednostně kategorizovala, jako velmi často se vyskytující nemoc žen. Najdeme zde i první pokusy myšlenky převádět v obrazce - předchůdce dnešního tzv. bio-feedbacku, což je metoda založená na principu ,,zachycování myšlenek'' pacienta pomocí různých senzorů napojených na mozek. Zatímco ale je tahle metoda v dnešní době dovedená do skoro naprosté dokonalosti, před dvěma stoletími byly pokusy tohohle typu bohužel více než nedostačující a výsledky často neodpovídaly skutečnosti.

          Třetí část STAVY MYSLI / STATES OF MIND je poslední částí, která je koncipována v přízemí. Zde se nachází taktéž velmi hustá spektra všemožných náhledů stavy mysli od autorů různých epoch. Nejvíce mě šokovala přítomnost známého dřevorytu od Edwarda Muncha - Melancholie v originále a dalších pár jeho známých děl, stejně jako Toyen v zastoupení jediného obrazu, dále pak AlbrechDürer, Josef Váchal, Adriena Šimotová a další. Zvláštní pozornost na sebe poutal vskutku lyrický obraz neznámého umělce, dle všeho pacienta samotného Sikmunda Freunda, který na plátně asi 50x30 cm zpodobnil výjev ze svého stále se opakujícího drtivého snu. V paměti mi také utkvěla působivá socha člověka od Antony Gromleyeho, která se blížila životní velikosti a skládala se z malých kostek postavěných na sobě. Socha působila křehce a dle mého názoru tuto její vlastnost pěkně opisovala a vyjadřovala tak stav mysli - úzkost, roztěkanost, nejistotu. Dále pak videoart Billa Violy, jehož znázornění lidské duchovní bolesti, utrpení, podrážděnosti spočívalo ve zpomaleném sledování mimiky obličejů a gest dvou lidí, herců z divadla muže a ženy, kteří na jim daný stav mysli reagovali určitým chováním formou běžně odpovídající té či té psychické kategorii a různým stavům. Jejich herecké výkony jednotlivých stavů, se volně prolínali. Tohle se mi moc ale nelíbilo. Působilo to na mě do jisté míry křečovitě a zanechávalo mě to v rozpacích.

          Poslední pole působnosti bylo v prvním podlaží, kde se nacházel závěr celé výstavy METAFORY MYSLI / METAPHORS FOR THE MIND. Vůbec asi nejmodernější část spolu s největším podílem té vědecké sféry. Teprve tady se konečně střetávám s oněmi diskutovanými ,,skeny'' lidského mozku, o kterých je řeč na začátku mé recenze a kde polemizuji nad otázkami kladenými veřejnosti v doprovodném propagačním materiálu výstavy. Nuže momentálně bych mohla objektivně zhodnotit, zdali na mě více působila díla umělecká a zdali nesly v sobě o mysli člověka pro mě větší výpovědní hodnotu, nežli funkční zobrazení depresivního stavu (,,melancholie'') pozitronovou emisní fotografií. Samozřejmě že ano. Stále si myslím, že je určitě každému bližší kochat se pohledem na ,,rozervané umělcovo nitro'' zpodobněné v několika uměleckých branží, nežli dumat nad spektrálně zbarvenými políčky (a čísilky, které ani nepřečtete) ve snímku reálného lidského mozku. Bylo ale zajímavé se s takovými snímky setkat osobně a vidět je naživo a jinak než jen v mediálních populárních publikacích, jako jsou časopisy o vědě a technice nebo dokumenty BBC. Tahle poslední etapa se opět dělila na dvě části, které rozdělovala temná místnost za závěsem, kde se ukrýval ,,nervový les'' promítaný promítačkou na několik asi hedvábných pláten od sebe oddělených na určitou vzdálenost - dojem prostoru v ''lesu''. Velmi působivé a efektní, objekt, na kterém se něco děje a odehrává je vždy velmi přitažlivý, leč krom měnících se asi dvou barevných kompozic jsem v tom však nespatřovala nic extra objevného, co by mě nutilo tam zůstat déle, nicméně celou prohlídku to příjemně oživovalo a leckterý návštěvník si u téhle instalace i odpočinul a uklidnil se. Mohl retrospektivně zapřemýšlet, co viděl a co vidí, pěkně v poklidu tmy beze světel. Takovéto meditativní části (místnosti) na každé výstavě vždy vřele přivítám a jsem toho velkým příznivcem, a pokud se je na co koukat má mysl je o to blaženější už jen proto, že jeden z mých prvotních zájmů o umění se vždy ubíral tímto interaktivním směrem, který má svou formou blízko k filmu nebo divadlu. Za tímhle podivuhodným světem neuronů na mě čekala vůbec poslední výstavní místnost, která nás zavedla trochu zpátky do minulosti a nabízela nevšední pohled na několik různých předmětů, zasazených do vyřezaných profilů stránek knížek. Každá taková otevřená kniha, v které bylo pokaždé několik málo věcí, měla v sobě tak tajemství ukryté za symbolikou a vztahem mezi danými předměty a jejich výklad, který nám měl pomoci hádanky rozluštit a pochopit tak význam jednotlivých knih nám z části prozradila lektorka. Předměty a vztahy mezi nimi měli, dle výkladu lektorky, symbolizovat různé metafory mysli a sloužit tak něco jako věštba. Bylo zábavné ty významy s její dopomocí objevovat a bez dlouhosáhlých textů napsaných někde ''po ruce'' tak porozumět a konečně pochopit oč vlastně u takového komplikovaného exponátu jde.

 

1.4. Závěrečné osobní zhodnocení

         Vzhledem k tomu, že tématika, jako je u tohohle projektu mě vždy velmi zajímala a sama jsem se tuhle oblast v relativně nedávné době pokoušela nastudovat (při tvorbě mé maturitní práce) z knih Sikmunda Freuda, zvláště oblast snů, tak se mi tenhle projekt líbí (píši v otevřeném subjektivním pocitu, protože se hodlám ještě účastnit dalších součástí a doprovodných akcí po čas výstavy, jejíž program končí teprve až v březnu). Velkým plus pro výstavu samotnou z mého pohledu také bylo, že nabízí velké množství lektorských repríz a tudíž velkou variabilitu v možnostech návštěvy. Zatím jednoho z nich jsem se zúčastnila a díky němu jsem se v množství významů a informací neztratila a čas strávený při prohlídce tak efektněji ubíhal. Plné dvě hodiny od chvíle kdy průvod výstavou začal, až do chvíle, kdy jsem si mohla ještě ve zbytku času vše celé prohlédnout, jsem si užívala. I když díky velké účasti a tím následného rozdělení do dvou skupin, lektorka své výklady a časy (které jsme v jednotlivých fázích měli všichni dobrovolně při prohlídce k dispozici) postupně zkracovala, díky druhé skupině lidí, kteří nás doháněli a pokud jsem si její následnou řeč v další části výstavy nechtěla nechat ujít, musela jsem i já své časové intervaly strávené u exponátů značně zkrátit. Celé to však zanechalo ve mně pocit naplnění, inspirace a obohacení, takže v souhrnu nemám moc věcí, co bych mohla závažně vytknout. Jelikož se jedná o vskutku ''megalománskou'' akci, která není pro Brno až tak běžnou záležitostí a víc jak polovina města jí žije, doporučuji potencionálním zájemcům aspoň jedenkrát výstavu navštívit. I kvůli Leonardu da Vincimu, který se v originále nevystavuje v ČR zrovna každý den a v Brně už vůbec ne, takže je to obrovská příležitost nejen pro Brňany, si takový ojedinělý zážitek nenechat ujít.

 

citace z uměleckých novin Atelier č.4. 23. unor 2012

 

Pro přidání komentáře se přihlašte.
Camay
kvalita komentáře: 0 Camay 09. dubna 2017, 22:37
la-Sicka: Obrázky jsem chtěla přiložit, ale nejdou mi vkládat v tom editoru...Vůbec žádnou cestou..Když chci nahrát do nějakého místního adresáře (což mi kdysi šlo) je tam psáno, že nemám oprávnění.
la-Sicka
kvalita komentáře: 0 la-Sicka 09. dubna 2017, 21:19
Možná by bylo lepší dát to sem jako článek a i s nějakými obrázky :-)
Camay
kvalita komentáře: 0 Camay 09. dubna 2017, 16:35
odstavce zpřehledněny, zvýrazněny...
  • Camay Autor
    Camay
  • 0 bodů
  • 3 komentářů
  • 0 hodnocení
  • 07. dubna 2017, 15:28
  • 156 zobrazení
  • 0 oblíbené
© 2006 - 2014 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | Inzerce aut - Autofrc