Jde to Dobré Wow!

Česká ekonomie ve 20.století

Literatura > Sci-fi / Dětem / Pohádka

 

Česká ekonomie ve 20. století

 

Původně příroda, to jest nemovitosti, konkrétně pozemky nepatřila nikomu. Později si na užívání pozemků začali činit nároky různé rody, kmeny atd. Nejprve byla obrana území v užívání společná, později začali vznikat specializované družiny, které bydlely na hradě, věnovaly se výcviku a boji a k jejich výživě byla určena část pozemků společně s robotní povinností členů rodu majících modrou knížku. V té době byla účinnost procesu výroby potravin následující. Soustružník, to jest obráběč půdy zasel jedno semeno obilí. Sklidil šestnáct zrn. Jedno dal stranou na opětovné zasazení. Z těch patnácti dal jedenáct na výživu hospodářských zvířat, které používal k práci na poli. K jeho vlastní výživě tak zbyla čtyři zrna. Ekonomie tehdy nebyla dotovaná energií a hnojivy z ropy, plynu, uhlí atd. Fungovala na sluneční energii. Během let začala být ekonomie dotovaná inflací a energií z uhlí. Transformace té energie přinesla větší majetky většímu počtu lidí. Majetek, který byl původně ve správě a v užívání postupně začal přecházet do soukromého vlastnictví na základě různých koncepcí vzniku soukromého vlastnictví. Do té doby s nadsázkou vše patřilo Bohu i s volným časem lidí. Následně majetek, který měla v užívání církev začínal být církvi odnímán. Postupně docházelo k tomu, že bylo neekonomické bojovat o panství jiných feudálů. Bylo to z toho důvodu, že půda přestávala být hlavním zdrojem zisku a nevolníci těžko uživili sami sebe, natož ještě nějakého pána. Takže došlo ke zrušení nevolnictví. Proběhlo to tak, že nevolník se musel z roboty vykoupit. V českých zemích to představovalo celkovou částku 80 milionů zlatých. Svobodní občané byli zadlužení, takže podle mě to s tou svobodou nebylo tak úplně jasné a bývalí feudálové měli kapitál k zahájení podnikání. Podnikání v českých zemích vzkvétalo. Postupně většina majetku začala patřit bankám. Například v továrně firmy Křižík nepatřila Křižíkovi ani cedulka s nápisem u brány. Mezitím se na tomto území Hercynského lesa změnili politické poměry. Rakouskouherský císař se vzdal výkonu svých vladařských práv. Přikázal úředníkům aby předali administrativu do českých rukou. Češi se to dozvěděli včas. Takže mohli hned následující den uspořádat demonstraci proti Rakouskouhersku. Nějaký Beneš, který měl za manželku dceru šéfa pražské policie ( toho, který stvořil Omladinu ) šel potom nahoru. A nejen on. Například takový Rašín nesmyslným kurzem měny zrušil český vývoz. V té době se také půda, která původně nepatřila nikomu ( příroda je špatný vlastník ) a následně feudálům stala majetkem původně bezzemků. Samozřejmě, že rozdělení půdy byla politická záležitost a ekonomická pitomost, protože docházelo ke stejným problémům jako například v Itálii, kde také došlo k rozdělení půdy a následně ke sdružování rolníků do fascií. Myslím si, že stačí odkázat na poučky z ekonomie mluvící o úsporách z rozsahu atd. Zkrátka malé pole nemělo třeba na traktor, kombajn atd. Existovala třeba již v době císařství družstva, která si vzájemně půjčovala, nebo pronajímala techniku na sklizeň, to, ale mělo své limity. Postupně se čím dále tím více firem a osob zadlužovalo, čtvrtina hospodářství patřila francouzským firmám, přišla světová hospodářská krize. Následovala druhá světová válka, protektorát atd. Němci zavedli nevýhodný kurz koruny k marce, zabavili firmy na území protektorátu atd. Po první světové válce jsem byli nuceni jako nástupnický stát zaplatit válečné reparace, po druhé světové válce též, protože jsem byli součástí Německa. Po druhé světové válce byl odsun Němců. Jejich majetek si Německo odečetlo od válečných reparací. Náhradu za zlatý poklad jsme nedostali. Následovalo znárodnění. Upozorňuji, že je rozdíl mezi znárodněním a zestátněním, rozdíl mezi státním podnikem a národním podnikem. Znárodňoval se majetek, který přešel v průběhu války do vlastnictví Německa, německých občanů a firem. Tohle znárodnění z větší části proběhlo do roku 1948. Neznám úplně přesný mechanismus, četl jsem, ale, že za řadu firem stát zaplatil a zaplatil také po roce 1948. V jiných zemích Německo majetek takto v době války nepřevádělo, takže v těch zemích znárodnění takto nepobíhalo. Z důvodu těchto majetkových přesunů také nedošlo brzo po válce k měnové reformě. Měnová reforma byla potřebná vzhledem k inflaci a dalším problémům způsobených válkou. Proběhla v zemích postižených válkou dávno před českou měnovou reformou v padesátých letech. Po roce 1948 byly zadlužené firmy vykoupeny, vlastníci půdy se spojili do družstev buď z důvodu ekonomického tlaku ( neplnili dodávky ) nebo dobrovolně. Je třeba připomenout, že majetek byl často zatížen dluhy z předválečné doby. Protože restituce znamená znovuobnovení původního stavu, měli být součástí restitucí restituce dluhů. Pokračovalo se v odnímání uživatelských práv církvi. To, ale nebyl vynález komunistů. Začalo se s tím již v období takzvané první republiky, kdy na to vyšel zákon, který, ale nestihl být zcela realizován před druhou světovou válkou. V jeho realizaci se pokračovalo po roce 1945 a po roce 1948. Přesně vzato začalo se s tím již za Rakouskouherska, kdy vydané zákony v této věci také nebyly pro obstrukce ze strany církve realizovány. Po roce 1948 nastoupili pětiletky. S výjimkou té první, byly všechny splněny jen na papíře. Používat údaje z té doby je nesmysl. Růst ekonomie v této době přesto potvrzují zdroje ze západních států a odkazuje na ně ve svých textech Karol Ondriaš. No jenže růst je jedna věc a to další s tím související je druhá věc. Například hodnota majetku a růst výroby jsou pojmy zcela zavádějící pokud jsou vytržené ze souvislostí. V roce 1989 činil státní rozpočet přibližně dvě stě miliard tehdejších korun. Neprodané zásoby zboží ( zásoby vznikly v uplynulých letech ) činily v tom roce přibližně dvě stě miliard korun. To kdyby ten růst výroby byl potom každý rok čtyři procenta, tak v tom čísle máme růst výroby za dvacet pět let. Navíc s pojmem neprodané zásoby souvisí pojem nedostatek některého zboží v obchodech. Srovnávat to s dneškem nejde stejně tak jako to nejde srovnávat s první republikou. Doporučuji se podívat příležitostně na seriál Byli jednou dva písaři. Tam pan Buvár nezdůrazňuje ani tak částku, kterou zdědil, ale roční výnos z té částky. Je zbytečné srovnávat hodnotu majetku ve vlastnictví státu v období první republiky, po roce 1948, a v dnešní době. Hodnotit by se měl výnos do státní pokladny, zadlužení státu, zadlužení důchodových a jiných fondů atd. Nelze také srovnávat státní rozpočty. Ze státní pokladny se financují státní rozpočty, rozpočty krajů, obcí. To se v průběhu let mění. Srovnám – li dobu za komunistů a dnešek vidím následující - stát nebyl tak zadlužen, státní rozpočet nebyl tak mnoho deficitní, nebyly zadluženy kraje, obce, zadluženost občanů byla mnohem menší, nebyl deficitní důchodový účet. Na druhé straně v době komunistů byla energie a výroba z ropy dotovaná Sovětským svazem. Dnes bývalým komunistickým státům SSSR energie a ropu nedotuje. O to má kapitalismus horší podmínky. Je třeba zohlednit také dotace zakarpatské Ukrajině v období první republiky, dotace Slovenské republice po roce 1948. Vzájemné dotace – pomocí umělých cen v rámci RVHP. Také je třeba zohlednit, že část naší výroby byla zrušena povinně převedena do jiných států v rámci takzvané vzájemné hospodářské spolupráce. V době komunistů byly umělé ceny, což bylo skrytou dotací, dnes se, ale velká část firem a organizací bez dotací a krácení daní neobejde. Srovnávat potravinářskou výrobu také nejde. Dostupnost ovoce a zeleniny jakož i dalších potravin je dnes větší, většina z toho si, ale zaslouží označení ochucené odpadky. Koruna je dnes volně směnitelná takže není problém cestovat. Koruna je, ale současně značně podhodnocená. Tím je dotována výroba na vývoz. Protože většina firem vyrábějících na vývoz je ve vlastnictví zahraničních subjektů dotujeme tak výrobu, která by byla ztrátová například v Německu, ale i jinde. Bylo by možné přidávat další informace, ty, ale patří do jiného textu.

Pro přidání komentáře se přihlašte.
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 29. srpna 2016, 18:43
Kai: děkuji
Kai
kvalita komentáře: 1 Kai 29. srpna 2016, 08:52
3 -
FERRIS
kvalita komentáře: 0 FERRIS 28. srpna 2016, 11:11
3 Fascinuje mne, jak se o první republice šíří fámy, že se jednalo o vyspělou Československou republiku. To, že čtvrtina hospodářství patřila Francii a české firmy byly v rukou zahraničních bank. Československo bylo opravdu už tehdy zemí s levnou pracovní silou.

HumanART
Body od neregistrovaných
  • Mesje Autor
    Mesje
  • 10.7 bodů
  • 3 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 12 hodnocení neregistrovanými
  • 27. srpna 2016, 01:11
  • 434 zobrazení
  • 0 oblíbené
© 2006 - 2019 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz