Jde to Dobré Wow!

Rty

Literatura > Poezie
//__Rty__//
 
Schvácená tu teď stojím.
Stanula jsem uprostřed nitra,
po tváři bičuje mě plískanice,
přemýšlejíce co bude zítra.
Na srdci šrám.
Stojím tu teď a svěřuji se vám,
nad slovy po nichž zbyly malé propasti.
Hlavu v dlaních zoufalá,
medovým slovům maje na rtech podlehla jsem.
Byly tak krásné.
Jako by v kradmém spěchu sečítaly každý můj udýchaný krok,
po chodníku, který už zarostl nevěrnou trávou s vlasy jiné ženy.
Usmýkaná mysl vláčí se krajinou další rok. 
Roztřílená nevinná snítka štěstí vřelé pěny,
dýchá žár do nebes,
bez okolků lidské peklo na zemi.
V bludu výšiny táhne bolest spadlé koutky.
Mně nezbývá než-li polapit zbylé věchýtky naděje
a lícovat s linkou života.
Pro přidání komentáře se přihlašte.
Kai
kvalita komentáře: 0 Kai 16. února 2015, 09:09
2 -
Mesje
kvalita komentáře: 0 Mesje 15. února 2015, 17:16
2 -
  • Camay Autor
    Camay
  • 4 bodů
  • 1 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 15. února 2015, 16:29
  • 629 zobrazení
  • 0 oblíbené
© 2006 - 2019 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz & ryz.cz