//__Poslední únos__//
na křídlech ranní rosy
unést tě na konec světa
kde bychom chodily bosy
a nemusela by padnout ani věta
o tom jak moc tě ráda mám
plaménky mých dotyků po tvé jemné tváři
co nejeměji přejedou ti od shora dolů
a na horizontě slunce ve své záři
dost už bylo zklamání a srdcebolů
kamínek v pádu čeří dech ohně v závětří
pak rozlítí se temná hladina
slza se do propastných hlubin ponoří
tento okamžik je nekonečná hodina
to nic, to je jen má doměnka
já jen stékám po tvém těle
tvá kůže je bílá jako pomněnka
u tebe schoulená, cítím se skvěle
teď přivři ústa,
abych z tebe už nikdy neunikla
přání, vděk a úcta
duše křehká, nedovol abych zanikla
všude kolem fialové keře v okvětí
ty procitáš,
na oblázcích ležíš
cítíš poslední láskyplné objetí?
hřejivý pocit,
který nespatříš
rudé pásy na obloze
na tvé černé vlasy padají vločky
vytrácím se v mlze
vidíš ty oči zbloudilé kočky?
to se mé tělo vzdaluje
ale má duše, tu bude stále s tebou
Autor
cz
en
sk
de