Jde to Dobré Wow!

Paroubkův Lev, pravicová Svoboda a Orwellovo dědictví

Literatura > Úvaha
Jiří Paroubek, ochránce spodních deseti milionů a muž, který na to má, ohlásil svůj návrat do politiky a spolu se svou družinou věrných založil novou levicovu stranu. Strana se hodlá zaštít názvem “Národní socialisté – Levice 21. století” a zkráceně by se měla jmenovat “Lev 21”, což autora tohoto blogu mocně pobavilo. Módní trend dávat politickým stranám stupidní jména, která se pamatují o to lépe, o co méně člověku říkají, dorazil s plnou pompou i k nám do Česka.

Rád bych nicméně ujistil všechny levicovější čtenáře, že rány verbálním bičem tentokrát rozhodně nebudou padat jen na záda levicových politiků. Spíše naopak; mnohem závanějších zločinů na jazyce se totiž dopouštějí leckdy pseudopravicové politické spolky.

L(e)vice je prostě TOP

Vraťme se pro začátek prosím k Paroubkovi a jeho “Lvu 21”. Musím se přiznat, že když zůstaneme u zvířecí říše, představil bych si jako ideálního reprezentanta moderní levice spíše zelenou Lišku než rudé bradavičnaté čuně, ale budiž. I přes zcela otřepanou frázi v podobě přívlastku “21. století” a dost stupidního nickamu “Lev” je nutno Paroubka spíše pochválit.

Pojmenovat stranu “Levice” je totiž sice dost obecné, ale koncekonců vystihuje dobře, o co strana usiluje; prostě dělat levicovou politiku, a to ani ve stylu sociální demokracie (to je moc light), ani ve stylu komunistů (to je moc heavy). Propojení voličstva socdem a komunistů je dlouhodobým cílem velkého Jirky, a tak mu název prostě Levice prostě vyčítat nelze.

Ostatně i (východo)němečtí pohrobci komunistické strany si dnes říkají Die Linke, neboli prostě Levice. A španělští soudruzi už dnes také nejsou Komunistická strana Španělska, ale Izquierda Unida, čili Sjednocená levice. V barometru názvů politických uskupení  by tak Jiří Paroubek i přes lví škobrtnutí získal ještě relativně dobré hodnocení. Pod falešnou lví hřívou se sice schovává ochránce proletátu, nijak zvlášť se za to nestydí a vcelku v klidu to svým názvem dává najevo.

Podobné pitomé případy, i když ne tak křiklavé, najdeme i na pravici. TOP 09 je prostě taky dost imbecilní název. Nutno uznat, že v módním zkratkovitém názvu vyčteme slova “Tradice” a “Odpovědnost”, což tak nějak evokuje konzervativního knížete a spořivýho Kalouska. Na druhou stranu je tady ale ta rádoby amerikanizovaná zkratka (to asi knížecí strážce tradic zrovna pospával, když se to projednávalo) a dost komicky vyznívá i poslední slovo oné trojice -“Prosperita”. Prosperita je totiž to, na co budou muset díky Kalouskovi asi některé vrstvy obyvatelstva na hodně dlouho zapomenout.

Vůbec pak nemluvme o kýči politického marketingu – Věcech veřejných. Vyčítat nicneříkající jméno politickému s.r.o., které vzniklo jako dceřinná společnost soukromé firmy na ostrahu objektů, je naivita, kterou si nemůže dovolit ani blogerský spratek mého střihu.

Orwelle, otoč se v hrobě

Bohužel, název politické strany může jít na stupnici debility pořád níž. V této chvíli by měl asi tento sloupek nabrat suššího rázu, protože jde už o solidní vykrádání významu slov, které v jistých odstínech nepěkně připomene George Orwella a jeho slavné “Svoboda je otroctví”.

Když se polská strana, hájící zájmy církve a omezující svobody obyvatelstva, které má tu smůlu, že se nenarodilo heterosexuální, pojmenuje Právo a Spravedlnost, nerozměje vás na týhle tragédii ani to, že zkratka strany zní PIS, což se o jedno písmeno poněkud nelichotivě rýmuje s jistým anglickým slovíčkem. V porovnání s českou TOPkou, která se označuje po anglicku za nejlepší (top), nevyznívá polské sebepřirovnání k chcankám (piss) zrovna nejlépe.

A z jiného, slovenského soudku – respekt k panu Sulíkovi, ale pojmenovat stranu Svoboda a Solidarita? Svoboda? Solidarita? Na solidární stranu, co zakládá svůj politický program na ne-solidaritě v rámci EU, nelze snad říct než...  čo ti jebe?

A protože stejně jako u jiných “pokrokových trendů” k nám vítr popcornizace politickýho marketingu vane spíše ze Západu, vydejme se tímto směrem. Geert Wilders, hlasitý kritik islámu a Evropské unie, na Mozarta ulízlý virtuoz holandské extrémní pravice, se s pojmenováním svojí partaje “Strana Svobody” taky moc nevyznamenal. Orwell se musí otáčet v hrobě.

Mimochodem, i v této disciplíně hloupého názvosloví máme svého reprezentanta; Jana Bobošíková, česká novinářka a europoslankyně, založila stranu s názvem “Suverenita”. Co máte z názvu strany vyčíst? Že chceme mít suverenitu? Že chceme být “suverénní společností”? Já teda nevim, ale ještě jsem nenarazil na stranu, co by o sobě hlásala, že chce ze svého státu budovat nesuverenní společnost.

Volební program: Ojebeme všechny

Leckterý staromilec by možná označil moje peprnější výrazy v textu za devaluaci slušného jazyka. Skutečným znehodnocením naší řeči je ale naopak právě názvosloví, které pro sebe používají v rámci trendy marketingu mladé politické strany.

Žádná strana, ať už zleva, prava, nebo středu, se přece nemůže zaštiťovat “svobodou” a “právem”, byť by jejich úmysly byly sebečistší.  A nazvat konzervativní stranu ve stylu křesťansko demokratické unie, jež si zakládá na tradici, anglickým slovem TOP? Říkat Levici LEV a ve jméně se ohánět 21. stoletím? To jsme snad na pouti?

Celé to je asi stejně komické, jako když se vám někdo představí jako “osoba na pozici ofis menedžr”, aby pak vyšlo najevo, že dělá na půl úvazku ušmudlanou sekretářku v jazykovce. Moje pratetička tento jazykový jev výstižně nazývala “hovnem v mašli”. A nebyla daleko od pravdy.

Nešlo by si jednoudše přestat hrát na lepší a nazývat věci pravými jmény? Možná jsem suchar, ale mně se prostě tradiční pojmenování stran zamlouvá mnohem víc než tohle. Jména jako “strana sociálně-demokratická” , “liberální” anebo “konzervativní” jsou prostě jasná, přesná a všeříkající.

Politika má ale bohužel tendenci stávat se pořád zábavnější, pořád více “šoubyzynsovou”, populistickou, ale co možná nejméně srozumitelnou. A tak si musíme zvykat na Právo, Suverenitu, Lva, a možná bude někdo jednou kandidovat i za Vola.

Protože mé politické ambice přesahují rozsah tohoto blogu, rozhodl jsem se přejít do akce. Se svými podobně politicky orientovanými spolužáky jsme se rozhodli, že si založíme vlastní stranu. Bude se jmenovat Mladí Radikální Demokraté, zkratkou MRD, a obligátním číslíčkem bude 69. Že to nic neznamená? To je jedno, hlavně že to zní dobře. Náš program bude jasný: ojebeme všechny...

Pro přidání komentáře se přihlašte.
HumanART
Body od neregistrovaných
  • meany Autor
    meany
  • 0.3 bodů
  • 0 komentářů
  • 0 hodnocení
  • 1 hodnocení neregistrovanými
  • 14. října 2011, 16:34
  • 1589 zobrazení
  • 0 oblíbené
© 2006 - 2019 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz & ryz.cz