Jde to Dobré Wow!

A ono se točí.

Literatura > Povídka

Jemné, bledé ruce zatnou dlaň v pěst a naberou hrst sluncem prohřátých zrn písku. A pěst rozevřou.

Drobné částečky protékají skrz prsty a ve chvíli, kdy letí vzduchem, přebírá si je do moci vítr.

Rozsypává je po okolí a trocha jich napadá do šedivých očí. Stejně jako vlasy zcuchané do hrubých pramenů splývající přes obličej.

 

Pláž je jako

 

bílé nekonečno

 

černé prázdno

 

jako samota sama.

 

 

Její mysl taktéž. Prázdná. Tolik pocitů míjí její tělo a duši a ona doopravdy nepociťuje ani jediný.

„ Holka bláznivá, ještě ji ty vlny zalijou,“ mručí dědek pod vousy, zatímco za jejími zády spěšnou chůzí míří k domovu. Žene se pěkná bouřka, není divu, po tak horkém dni – běží mu hlavou.

Hodí poslední letmý pohled k postavě, klečící na břehu. Zakroutí hlavou a je pryč.

 

Teď už je opravdu sama.

 

Pokládá otázky, s pohledem upřeným tam kdesi za obzor. Pokládá je a snad čeká, že v šumu vln a kvílení větru zaslechne odpovědi.

 

„Co se dělo špatně ?“

„ Kde je ta chyba sakra?!“

„ Je snad ve mně?“

„ Proč čas běží pořád dopředu?“

„ Proč se nemůže vrátit …“ stále zesilující hlas se jí náhle zadrhne.

„ Proč se to kolo pořád točí. “ hlesne už tiše.

 

Zavře oči. Slané potůčky brázdící skrz tváře. Snad větrem a pískem vehnaným do očí způsobené? Něčím jiným. Vlny už oblizují její chodidla. Chladivá voda obepíná sluncem rozpálenou kůži.

 

 

Ráno stařec jde stejnou cestou, však opačným směrem a pohledem protíná břeh. Nikde nikdo.

 

 

 

 

 

 Kolo se asi zastavilo.

Pro přidání komentáře se přihlašte.
  • WayWard Autor
    WayWard
  • 0 bodů
  • 0 komentářů
  • 0 hodnocení
  • 28. prosince 2009, 20:39
  • 1238 zobrazení
  • 0 oblíbené
© 2006 - 2019 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz & ryz.cz