Jde to Dobré Wow!

Bluesovej koncert v kavárně

Literatura > Báseň v próze
Pokus o napsání dílka zase trochu jiným jazykem...
 Bluesovej koncert

v kavárně.

Asi osmnáct lidí víte co,

ke každýmu se ta hudba dostane

ve stejným provedení.

Hutná a nezředěná

A na všechny vidíte

a na všechny se usmíváte.

A každej, ať se podíváte,

kam se podíváte

houpe se do rytmu

a usmívá se na Vás.



Starší chlápek v rohu,

kravaťák, rezervovaný a sofistikovaný muž,

je hotovej ze všech nejvíc.

Raz dva tři čtyř pět šest

Raz dva tři čtyř pět šest

Ramena doprava doleva

A prsty ťuká o stolek, až se kejve

Raz dva tři čtyř pět šest

Raz dva tři čtyř pět šest

Úsměv od ucha k uchu

A občas se tak

-jako za mlada-

podívá na manželku

sedící po jeho pravici

co ťuká si

-podpatkem-

o podlahu.

Raz dva tři čtyř pět šest.



Na druhý straně sedí mladá holka.

Bezděčně,

s dokonale vypilovanou ledabylostí

zkoumá špičkou jazyka svý rty,

odstraňujíc z nich zbytky kávové pěny

a přejíždí prsty

s odlupujícím se červenym lakem na nehtech

po okraji hrnku

zpola vypitýho pressa.

Nesladí.

Po očku sleduje

kluka ze židle u chlaďáku s dortama.

Ten má černý kudrliny

a je celkem pěknej.

A ona už by někoho docela chtěla.

Přesně vypilovaná ledabylost

se prodírá do vedení průvodu výrazů

tý holky na druhý straně.

A raz dva tři čtyř pět šest

samozřejmě.

Noha střídá nohu.

Holka chce

aby kudrnatej se sakra už aspoň po očku

podíval na ni.



Jo hudebníci,

ty jedou vo sto šest.

Baví je to,

to každopádně.

Ale asi by svejm dětem koupili

lepší boty,

hrát někde

kde se na sebe sice lidi tolik neusmívaj,

nejsou si najednou všichni tak blízký,

jak je jich tam jenom pár

a neusrkávaj potěšeně kafe,

držíc jemně, skoro až bojácně šálky

vší silou, která se v konečcích jejich prstů nalezá

elegantně za ouška,

ale spíš někde,

kde sice půlka lidí neslyší,

půlka lidí nevidí,

ale zato jsou to pořádný půlky,

jak prdel naší fancouzštinářky

a zaplatěj víc.

Mnohem víc.

Jó to by byly

aspoň adidasky.



Ale to jim je teď celkem jedno.

Hráč na foukačku funí do toho svýho nástroje

div nevyplivne plíce

a kytarista s nepředstíranou vášní

prohrabuje struny,

jak vlasy svý milence z řad květinovejch dětí

a přivírá při tom oči.

Raz dva tři čtyř pět šest.

Ostatní je teď celkem jedno.



Zpátky k tý holce.

Jo je uspěšná,

navázala ten pověstnej,

jiskřivej

oční kontakt.

A taky dopila to svý presso.

Na jeden nádech,

když věděla, že se dívá.

A cejtila se hrozně sexy

a pak si do rytmu škrábala ukazováčkem

nehet na palci,

až se jí z něj ten lak zmizel úplně.



Ale řekla bych,že se s tím klukem pak nijak víc neseznámila.

Měla docela velkej zadek, víte co...

A ten pán, kravaťák??

Určitě se se svou paní pak

po dlouhý době

vedli domů za ruce.



Vždyť si tam všichni byli

tak nějak najednou blíž.

Raz dva tři čtyř pět šest.



Jó byl sakra dobrej

tenhle bluesovej koncert

v kavárně.

Škoda, že jsem musela

jít dřív domů.


 

Pro přidání komentáře se přihlašte.
DOg
kvalita komentáře: 0 DOg 07. října 2009, 17:20
0.7 mě se to moc líbilo : ) takový nevšední
tik_tak
kvalita komentáře: 0 tik_tak 22. srpna 2009, 18:53
Dík :)
Dalps
kvalita komentáře: 0 Dalps 21. srpna 2009, 14:27
1.5 V poho .. :)
tik_tak
kvalita komentáře: 0 tik_tak 21. srpna 2009, 11:03
Tyet: Jej..Za ledabIlost se omlouvám, už je pryč... Nějak jsem to v noci nezaregistrovala.
Libig: Mně se to šedý pozadí nezobrazilo, netušila jsem, že tam zůstalo...Taky by se mi to nelíbilo, zkusím s tím tudíž něco províst.Ty boty měly poukázat na to, že by si asi hraním pro větší skupinu lidí vydělali víc,ale že takhle je to baví...Příště teda nejspíš jinak. Nebo s jiným,než bluesovým muzikantem.
Ale stejně dík za tu ztrátu času způsobenou napsáním komentáře.
libig
kvalita komentáře: 0 libig 21. srpna 2009, 10:10
já to chtěl vzdát hned jak sem to otevřel...zelený text na šedým pozadí, tak to je něco...snad aby to raději nikdo nečetl...a just sem se do toho pustil a dobře jsem udělal...něco tak stupidního totiž člověk jen tak nepřečte...ale stálo to za to: dozvíte se, že bluesový muzikanti touží po adidaskách pro své děti, kravaťák se povede se svojí ženou za ruku domů, a jako bonus odloupaný červený lak z nehtů...no to už stojí za tu námahu to přečíst, nemyslíte?
Tyet
kvalita komentáře: 0 Tyet 21. srpna 2009, 09:47
hrozně mě vadí hrubky v textu, takže jakmile jsem dočetla k "ledabilosti", otráveně jsem to vzdala
HumanART
Body od neregistrovaných
  • tik_tak Autor
    tik_tak
  • 2.8 bodů
  • 6 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 1 hodnocení neregistrovanými
  • 21. srpna 2009, 01:40
  • 1594 zobrazení
  • 0 oblíbené
© 2006 - 2019 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz & ryz.cz